Jak vlastně typický workoholik – nebo workoholička, ženám se tento problém nevyhýbá – vypadá? „Většina lidí si představí vrcholového manažera či manažerku, kteří dřou od rána do večera. Jenže to je zjednodušená představa. Pro workoholika je typické, že práce se stává středobodem jeho života,“ popisuje zkušený adiktolog a kouč Adam Kulhánek, který se ve společnosti Soulmio zaměřuje na duševní zdraví v práci.
Termín workoholik použil jako první americký psycholog Wayne E. Oates. V roce 1971 ve své knize Confessions of a Workaholic popsal workoholismus jako „posedlost nebo nekontrolovatelnou potřebu neustále pracovat“. Novější studie v průběhu let pak doplnily další znaky workoholismu.
Ale pozor, ne každý, kdo hodně pracuje, je workoholik. Existují lidé, kteří se dokážou intenzivní práci věnovat dlouhé hodiny a pak se od ní jednoduše odpoutat.
U workoholiků je to jinak: práce je i v myšlenkách provází prakticky neustále. Nepřetržitý stres se logicky promítá do všech aspektů jejich života. Téměř žádný odpočinek, zanedbávání pohybu, zdravého stravování, koníčků i vztahů s blízkými se zákonitě projeví. K zotavení z permanentní únavy nepřispívá ani více spánku, ani delší dovolená. K tomu se začnou přidávat zdravotní problémy. Kromě těch „klasických“, kterými jsou třeba zažívací potíže nebo vysoký tlak, to mohou být i zdánlivě nesouvisející věci, například bolavá záda.
Ruku v ruce s fyzickými příznaky přicházejí i obtíže psychického rázu. Patří k nim podrážděnost, impulzivnost nebo plačtivost. Někteří lidé mohou sáhnout po alkoholu nebo lécích na bolest a snadno si na nich vytvořit závislost.
Potíž je v tom, že si jedinec své sebedestruktivní jednání sám neuvědomuje. Na problém ho obvykle upozorní rodina, pracovní tým, psycholog nebo právě zdravotní obtíže. Workoholik však v takovém případě většinou vše popírá a mnohdy své chování obhajuje.
Co můžeme udělat coby specialisté z oblasti lidských zdrojů, pokud máme u zaměstnance či zaměstnankyně podezření na tento problém nebo se o něm dozvíme od jejich kolegů? Podle Adama Kulhánka rozhodně není vhodné pracovníka konfrontovat s tím, že něco dělá špatně, je workoholik a měl by se změnit. Lepší volbou je nenápadný rozhovor, kdy se mezi řečí zmíníte, že jste si všimli jeho vysokého pracovního výkonu. „Můžete dodat, že vypadá unaveně a že si za poslední dobu vůbec nevzal dovolenou. Nabídněte mu, že si může promluvit s profesionály z HR nebo manažerem, pokuste se postupně měnit jeho náhled na vlastní situaci a nabízet mu různé varianty pomoci,“ doporučuje Adam Kulhánek.
Počítejte s tím, že dotyčný může napoprvé reagovat negativně. Ale ve chvíli, kdy začne mít problémy, například v osobním životě, může se na vás obrátit a o dříve nabídnutou pomoc sám požádat.
V určité fázi se potíže už netýkají jen workoholika samotného a jeho života. Mohou se dotknout také jeho pracovního výkonu, což může přispět ke zhoršení atmosféry na pracovišti, nebo dokonce rozložit celý tým. Dlouhodobé pracovní vypětí a stres navíc vedou i k totálnímu vyhoření, a firma tak přijde o cenného pracovníka. Specialistům z HR se proto vyplatí věnovat pozornost prevenci.
V rámci podpory life balance je vhodné nabídnout flexibilní pracovní dobu nebo home office všude tam, kde to provozní podmínky umožňují.
Oddělení lidských zdrojů by mělo spolupracovat s managementem na vytvoření realistických a přiměřených pracovních cílů a omezit, nebo ideálně zcela odbourat, tlak na maximální výkon nebo příliš mnoho přesčasů.
Mnoho lidí si neuvědomuje, že mají našlápnuto k workoholismu. HR může nabídnout školení zaměřená na prevenci vyhoření, sebepoznání, time management a nastavení hranic. Na Seduo.cz najdete řadu videokurzů zaměřených na psychohygienu včetně problematiky vyhoření. Manažeři by měli být proškoleni, aby uměli rozpoznat známky workoholismu u svých podřízených a věděli, jak na ně reagovat.
Zaměstnanci často odkládají dovolenou nebo si ji nevybírají vůbec. Specialisté z lidských zdrojů mohou pomoci zajistit, aby byla povinně využívána a aby pracovníci nebyli během volna kontaktováni ze strany nadřízených ani kolegů (tzv. „digitální detox“). Je vhodné zařadit během dne krátké pauzy pro zachování produktivity práce a předcházení vyčerpání.
HR oddělení by mělo vytvořit prostředí, ve kterém mohou zaměstnanci otevřeně sdílet názory týkající se pracovní zátěže nebo stresu. Pravidelné dotazníky či rozhovory 1 : 1 mohou pomoci získat důležité informace o potenciálních problémech.
Toto vše mohou doplnit a podpořit programy zaměřené na fyzické i duševní zdraví, jako jsou workshopy na zvládání stresu, jóga, mindfulness, externí koučování nebo různé relaxační aktivity. Jde však jen o některé z nástrojů k prevenci vzniku workoholismu. Klíčové je vytvářet prostředí, kde je rovnováha mezi prací a osobním životem prioritou a kde se pečuje o zdraví zaměstnanců – fyzické i duševní.
Další kroky pak už můžete sami vytvořit tak, aby byly „šité na míru“ vaší firmě. Inspiraci najdete v e-booku od Soulmio i v naší HR Akademii.