Pracujete ve velké společnosti, ale neustále narážíte na nepochopení. Lidé tuší, že hledáte nové zaměstnance, že se staráte o mzdy, ale tím to končí.
A tak se rozhodnete jít na to přes čísla. Na čísla přece v byznysu všichni slyší. Kolik času zabere probírat se životopisy uchazečů, kolik firmu stojí nepovedený nábor, kolik chyba při propouštění, jak se podniku vyplatí propracované vzdělávání, jak spokojení zaměstnanci?
Připravíte si to do vytuněné prezentace a rozešlete po firmě. Teď už přece musí být všem jasné, co vaše práce obnáší a jak důležitá a složitá je.
A do půlhodinky vám šéf píše mail: „Chystáme stěhování firmy, zařídíte věci okolo? Potřebujem se hlavně zbavit starýho nábytku.“
Je to boj, ale ta čísla si schováte na nejbližší poradu s vedením: na data teď slyší všichni! A minimálně budete příští březen vědět, jak si meziročně vedete.
Dát hodinu každý den je složité, práce je hodně. Ale baví vás to! Minulý týden jste se s umělou inteligencí pohádali, že Báječná léta pod psa nenapsal Škvorecký, a vygenerovali jste si, jak by Pražský hrad vypadal, kdyby ho postavili v brutalistním stylu... A do toho vznikly už i super užitečné návrhy náborových inzerátů!
Nabízela se skvělá příležitost: od ledna do firmy nastoupilo hned sedm nováčků. Jenže šéf si na první dva týdny v roce vzal dovolenou. Takže školení Onboarding 1 o firmě a její historii, které si chce dělat sám, se uskutečnilo až jako čtvrté. Po školeních 5, 2 a 6 – v tomto pořadí. Pak přišla zničehonic patnáctka.
Ale i to, že ta školení jsou od minule očíslovaná, je pokrok! A za rohem je další nábor a další příležitost, jak onboarding zase zlepšit.
Už to bylo potřeba, fotka z Kriváně z tatranské túry nefunguje, jak by člověk chtěl. A tak se objednáte k fotografovi, zajdete si ke kadeřnici a necháte se dcerou namalovat. Všechno vyjde na jedničku… Akorát se z toho stresu na všech fotkách mračíte jak kakabus.
Nakonec je z toho příležitost zkusit něco nového s AI: Dokáže mi Midjourney na tváři vykouzlit úsměv?
V HR všichni vědí, že tahle práce je zvlášť v menší firmě jako desetiboj: je třeba ovládat spoustu věcí od pohovorů po zákoník práce. Nemusíte být ve všem dokonalí, být špičkový psycholog ani právník, ale musíte všechno umět aspoň tak jako Roman Šebrle skok do výšky a běh přes překážky. Ale hlavně musíte jako každý sportovec umět regenerovat.
Že jste zatím nevzdali ani kontrolu LinkedInu ještě před snídaní, ani neustálou aktualizaci stránky s e-maily? A nezvednout šéfovi telefon v osm večer taky nedokážete? Nevzdávejte to předčasně, i psychohygiena se dá natrénovat.
Určitě tuhle práci neděláte, abyste přeťukávali čísla z papírů do vašeho patnáct let starého, unaveného mzdového systému. Aby byl váš stůl zastavěný skříněmi a šuplíky plnými papírů. Abyste se probírali vyplněnými zaměstnaneckými dotazníky, kde se to jen hemží nepovedenými pokusy o vtip. Děláte tuhle práci proto, že máte rádi lidi.
Ne, tohle předsevzetí si vzít nikdy nenecháte!