Anglicky se naučí i ten, kdo si zprvu vůbec nevěří. Jak k tomu dokopat sebe i lidi ve firmě?
Můžete jazykem podmínit kariérní postup. Můžete zaměstnance povinně přihlásit na kurzy. Ale pokud lidé sami nechtějí, učit se nebudou. Co naopak pomůže, je, když si uvědomí, že se jim to může hodit i mimo práci. Podívejme se tedy na to, jak je pořádně namotivovat.
Tahák k probuzení motivace
Následujících pár tipů jsme dali dohromady s lektorem Seduo.cz a učitelem angličtiny Broňou Sobotkou. Právě tyto situace Broňovy žáky v mnoha případech pomohly motivovat k tomu, aby s cizím jazykem konečně začali. Zkuste je proto s vašimi lidmi probrat ve chvíli, kdy jim budete prezentovat možnosti firemního vzdělávání.
- Představte si, že jedete do zahraničí a ubytování se v hotelu pro vás neznamená spoustu nervů při domlouvání, ale zvládnete to během pár kliků či jednoho telefonátu.
- Představte si, že překvapíte celou rodinu tím, jak na dovolené zařídíte doslova všechno. A že už nikdy nebudete potřebovat cestovku. Kromě své ženy tím ohromíte i děti, které se anglicky učí už několik let. Obzvlášť kouzelná je pak věta: „Tati, kde ses to naučil?“
- Představte si, že na firemní poradě v mezinárodním kolektivu už nebudete jen poslouchat. Místo toho se do konverzace aktivně zapojíte, protože se nebudete bát promluvit. Dokonce si budete věřit i na to diskusi vést.
- Představte si, že při výběru filmu nebo seriálu nebudete limitováni jen nabídkou toho, kde jsou české titulky. Nebo že si jednou přečtete knihu v anglickém originále.
- Nebo si představte, že o nějakém tématu, o kterém se poprvé dozvíte z anglických zdrojů, dokonce začnete v angličtině uvažovat.
„Od lidí už se dneska čeká, že anglicky umí, a tak velkou motivací bývá stud,“ vysvětluje Broňa. „To ale často funguje jen jako spouštěč, proč začít. Nejdůležitější je, aby si každý našel svůj důvod,“ dodává. „Prvně si musí říct, proč chce anglicky umět. Když jde jen o to, že to dneska umí každý, ptám se znovu, proč to tak je,“ pokračuje Broňa. A přesně to musíte zjistit i vy a zkusit u vašich zaměstnanců vhodnou motivaci najít, nebo ještě lépe jim pomoci ji probudit. Obojí je lepší než je prostě jenom zapsat na kurz.
Nevíte, kde s angličtinou u vašich zaměstnanců začít? Nechte je, ať si ji vyzkouší třeba v Broňových kurzech na Seduo.cz. A pokud jim budou čas věnovat, můžete pak přidávat i další možnosti.
Nějaký čas to lidem zabere
Stejně jako při plánování jakéhokoliv jiného firemního vzdělávání je třeba myslet na to, kolik času studium angličtiny vám nebo vašim zaměstnancům zabere. Časová dotace je velmi individuální, aspoň rámcově se ale dá spočítat.
Základní orientaci může dát tabulka sestavená odborníky z Cambridge English Language Assessment. Ta uvádí, kolik času je třeba, aby se člověk z nuly dostal na danou úroveň:
- A2 – začátečník – elementary – 180–200 hodin
- B1 – mírně pokročilý – intermediate – 350–400 hodin
- B2 – středně pokročilý – upper-intermediate – 500–600 hodin
- C1 – pokročilý – advanced – 700–800 hodin
- C2 – expert – proficiency – 1000–1200 hodin
Pokud budou angličtinu praktikovat alespoň 60 minut týdně v jazykové škole a krom toho si například každý den 10 minut opakují slovíčka v aplikaci, věnují se jí 3 hodiny týdně, tj. zhruba 120 hodin za rok. Tímto tempem můžete očekávat, že se na úroveň B2 dostanou za cca 5 let. V případě, že se vám to zdá moc dlouho, je na čase přehodnotit studijní plán.
Počeštěte si svůj anglický projev
„Já Broňa. Já u vás hotel, já bydlet chtít já. Noc jedna kolik stát?“ Pokud chcete jen dobře působit a v klidu si s lidmi popovídat, taková úroveň angličtiny prostě nestačí. Broňa Sobotka proto studentům někdy doslovně překládá, co říkají, aby jim ukázal jejich mezery. Třeba se v tom někteří z vás či vašich kolegů také poznají :)
Sledujte, jak se posouváte
„Pokrok v angličtině je jako stárnutí. Když se každý den podíváte do zrcadla, budete si připadat pořád stejně. Vaše angličtina je v tomhle podobná. Skoro všichni si myslí, že se nijak nezlepšují,“ vysvětluje jedno z úskalí věčných začátečníků Broňa. „Po čase ale můžete potkat nějakou spolužačku ze základky a najednou si říkáte, jak zestárla, protože jste ji dlouho neviděli. S jazyky to je podobné,“ dodává.
Jak tedy můžete vy nebo vaši lidé pokrok měřit?
- Vezměte si nějaký článek, který je pro vás ještě moc těžký, a dejte si do kalendáře upomínku s odkazem na něj. Za měsíc nebo za tři si ho zkuste přečíst znovu.
- Nahrajte si, jak mluvíte na webkameru, a za tři měsíce se nahrajte znovu. Poté nahrávky porovnejte.
- Pište si deník a vracejte se ke svým starším zápisům. Když po nějaké době uvidíte chyby, znamená to, že jste se zlepšili.
- Nechávejte si své staré poznámky či pracovní listy. Když se na ně podíváte třeba po roce, bude vám připadat, že jste to snad nebyli vy.
Skvělým pomocníkem, jak angličtinu dostat do své rutiny a zároveň si zodpovědět, proč se jí chcete věnovat, je tzv. Broňův plánovač.
Naskočte na úspěšnou vlnu
Na začátku je angličtina něco, co vypadá strašně komplikovaně. „Když ale někomu podaří se zlepšit, znamená to úspěch, který může komukoliv dodat odvahu i do dalších věcí. Může to být třeba vedení pracovní schůzky v angličtině. Ale sebevědomí to dodá i v osobním životě. Třeba když je někdo v manželství o něco uťáplejší, je možné, že se pak bude o to víc začít prosazovat,“ dodává s úsměvem Broňa.
Inspirativní příběh paní Jany
„Ahoj. Jmenuju se Jana, potřebuju se naučit anglicky, jinak mne vyhodí z práce. Je mi přes padesát, nemám na jazyky hlavu, vždycky začnu, vůbec to nedávám a zase brzy skončím. Jsem úplně v pr*.“ Takto krásně se mi představila jedna z mých studentek před pár lety na první hodině. A pak se rozplakala. Došel jsem pro papírové kapesníky a zavolal svou roztomilou labradoří slečnu, aby Jana přišla na jiné myšlenky. Moc to nezabralo. „Neboj. To zvládneme. Každý, kdo doopravdy chce, to zvládne. Věř mi.“ Nevěřila. Řekla mi, že už zkusila všechno, ale že je prostě stará, blbá, nikdy nebyla v zemi, kde se angličtinou mluví, ve škole měli ruštinu a vůbec, je prostě ztracený případ…
Vzpomínáte si na Janu? Na tu, co byla v… no, víte kde. Tak dnes už je jinde. Konkrétně ve vedení jedné velké mezinárodní firmy. Mluví anglicky denně, cestuje po světě a je na sebe po právu hrdá. Já jsem na ni pochopitelně také hrdý. Asi bych měl ještě říct, jak to Jana zvládla, že? Co myslíte, bylo to rychlé, lehké a jednoduché? Samozřejmě, že ne. Bylo to pěkně těžké. Kupa poctivé práce, pravidelného učení, opakování, pocitu beznaděje, občas i nějaká ta slza ukápla. Jenže víte co, o to je to lepší. O to víc si toho pak člověk váží. Toho, co dokázal, a taky sám sebe a toho, že to nevzdal.
Buďte jako paní Jana!
Podobných příběhů zná Broňa desítky, pod rukama už mu prošlo stovky studentů, kteří si na začátku nevěřili a nakonec to dokázali. I vy nebo vaši lidé můžete být jednimi z nich. Pokud chcete začít, s Broňovými online videokurzy na Seduo.cz rozhodně nemůžete šlápnout vedle.
Good luck!
Chcete vědět víc o tom, jak lidi motivovat? Přečtěte si také rozhovor s neurovědcem Alešem Stuchlíkem nebo se pod článkem přihlašte k odběru našeho newsletteru, ať vám neuniknou ani další články na toto téma.
