Datová snídaně Q4 2024: Podmínky pro zaměstnance se zlepšují, k adekvátní úrovni mají stále daleko
Průměrné hodinové náklady na člověka dosahují v Německu 41,3 eura. V zemích, jako je Itálie či Španělsko, které mají podobné HDP na hlavu v paritě kupní síly jako Česká republika, je to pak 29,8 eura (Itálie) resp. 24,6 eura (Španělsko). České mzdy jsou o desítky procent níže. Malá ochota českých zaměstnanců měnit práci a hledat si lepší podmínky ale zaměstnavatele příliš nenutí něco se situací razantněji dělat. Zároveň ovšem podvazuje ekonomiku, protože najít a hlavně přesvědčit ke změně místa šikovné lidi, nezbytné pro rozvoj firem, je v Česku ještě těžší než ve zbytku EU.
Zaměstnanost je stabilní, ale rozdíly přetrvávají
Míra zaměstnanosti v ČR ve skupině 15–64letých dosahuje 75,3 %, což je stále jedno z nejvyšších čísel v Evropě. Přes drobný pozitivní posun se ukazuje jasný genderový rozdíl – zaměstnanost mužů je na 81 %, zatímco žen pouze na 69,3 %. Tento nepoměr odráží nejen nerovnosti v přístupu k zaměstnání, ale také tradiční role v rodině a nedostatečnou podporu flexibilních pracovních úvazků spolu s velkými rozdíly ve mzdách v neprospěch žen.
Válka na Ukrajině přivedla na český trh desítky tisíc nových pracovníků, většinou žen. Ukrajinky a Ukrajinci však často pokrývají spíše méně kvalifikované pozice pod úrovní vlastního vzdělání a zkušeností. Problém nedostatku odborníků ve vysoce kvalifikovaných oborech, jako je IT, strojírenství nebo zdravotnictví, tak jejich příchod řeší jen málo. A zároveň jde o určitý souboj s časem – čím déle lidé zůstávají na pozicích výrazně pod své kvalifikační možnosti, tím těžší pro ně posun k adekvátním příležitostem bude v budoucnu. Odhady přitom naznačují, že už více než polovina válečných uprchlíků, kteří k nám přišli z Ukrajiny do bezpečí, bude nejspíše v ČR nakonec zůstávat dlouhodobě či natrvalo. Jejich lepší integrace na pracovním trhu je proto v zájmu všech.
Mzdy rostou už i reálně, díru jsme ale nezalepili
Růst mezd v ČR je na první pohled optimistický. V roce 2023 mzdy vzrostly o 7,5 %, průměrná mzda se zvýšila na 43 341 Kč, reálně však kvůli vysoké inflaci klesla o 2,9 %. V roce 2024 se situace dále zlepšovala. Průměrná mzda vzrostla ve třetím čtvrtletí o 7 % na 45 412 Kč. Reálná výše mezd je vyšší než před rokem (o 4,6 %), skutečná kupní síla domácností však stále nedosahuje ani úrovně z počátku roku 2022 před počátkem plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu.
Zatímco naprostá většina evropských zemí už válečnou propast v příjmech a hospodaření lidí dokázala přemostit, pro Česko to ještě neplatí. Z celkového propadu reálných mezd o více než 12 % v letech 2022 a 2023 se dosud podařilo kompenzovat jen menší část a plných 21 % zaměstnanců má i nyní velmi vážné potíže vyjít se svým příjmem. Pokud solidní tempo růstu mezd vydrží i v příštím roce, opravdu lépe by se většina lidí mohla mít do počátku roku 2026.
Co bude znamenat směrnice EU o transparentním odměňování
Evropská unie klade důraz na rovné odměňování mužů a žen, ale nejen jich. Do roku 2026 má proto ČR povinnost implementovat směrnici o transparentním odměňování, která má zajistit lepší přístup k informacím o odměňování a zabránit neodůvodněným platovým rozdílům za stejnou práci. Znamená to tedy, že bude povinné zveřejňovat mzdy na všech pozicích v náborových inzerátech i mezi už zaměstnanými kolegy? V této podobě ne.
Směrnice počítá s několika zásadními změnami:
- Zaměstnanci budou mít právo znát průměrnou výši mezd ve své kategorii na srovnatelných pozicích u svého zaměstnavatele.
- Doložky mlčenlivosti o výši mzdy budou zakázány a staré přestanou platit.
- Uchazeči musí být informováni o minimální nabízené nástupní mzdě ještě před pohovorem.
Česká vláda nicméně plánuje směrnici aplikovat v rozumné minimalistické podobě. To znamená, že by nemělo dojít k tlaku na skokové, radikální změny stávajících mezd, spíše k postupnému odbourávání existujících výrazných rozdílů.
JobsIndex a umělá inteligence
Jako každý podzim i letos jsme v Alma Career provedli rozsáhlý průzkum spokojenosti, motivace a angažovanosti lidí v práci JobsIndex. Ukázal mimo jiné to, že v souvislosti s horším hospodařením v důsledku nedávné bezprecedentní inflační vlny se čeští zaměstnanci potýkají s pocity nedostatečného ocenění své práce nejen ve finanční rovině. To obecně vede k nižší angažovanosti a quiet quittingu, který dělá z aktivních a motivovaných zaměstnanců jen vykonavatele povinných úkolů.
Zajímavým tématem je v posledních měsících zavádění aplikací generativní umělé inteligence do běžné praxe. Češi mají podle dostupných dat z výzkumu agentury IPSOS k AI rozporuplný vztah – někteří (23 %) ji vnímají jako užitečného pomocníka, jiní (47 %) jako hrozbu. Přesto roste využívání nástrojů, jako je ChatGPT, zejména při rutinních úkolech. Budoucnost pracovního trhu bude do značné míry záviset na tom, jak se firmy a zaměstnanci adaptují na tyto změny. Rychlost jejich zavádění ale zdaleka nebude tak rychlá, jako se zdálo na počátku roku 2022. Zatím spíš kopíruje křivku implementace jiných zásadních technologických inovací v minulosti, jako byl nástup osobních počítačů či internetu.
Vzdělávání je klíč k budoucnosti a láká lidi k větší flexibilitě
Úspěšné zavádění nových technologií je ve firmách podmíněno rozvojem a vzděláváním zaměstnanců. Kvalitní nabídka vzdělávání je navíc důležitým důvodem, proč jsou i lidé v Česku ochotni uvažovat o nové práci. Vzdělávání i flexibilitě se nová Datová snídaně také podrobně věnuje.
Dopřejte si čas na pořádnou porci dat ve videu s Datovou snídaní a vyberte si oblast, která vás zajímá nejvíce. Prezentaci se všemi grafy a tabulkami najdete ke stažení pod článkem.
Časový rozvrh videa:
- 0:00 Intro
- 0:27 Makroekonomická data, vývoj mezd a hospodaření lidí + výhled 2025
- 30:38 Směrnice EU o transparentním odměňování
- 42:54 Vývoj spokojenosti, motivace a angažovanosti zaměstnanců
- 1:01:13 Dostupnost a žádanost hlavních benefitů v ČR
- 1:07:22 Adaptace na technologické a společenské změny: vzdělávání při práci
- 1:25:40 Vývoj fluktuace a mobility zaměstnanců
