Uprchlíci z Ukrajiny naší ekonomice pomáhají. Většina ale nemá ani 150 korun na hodinu
Příjmy České republiky z práce ukrajinských uprchlíků překročily ve 3. čtvrtletí roku 2023 náklady na jejich podporu. V posledních měsících se tento trend ještě umocnil. Uprchlíci z Ukrajiny se již pro naši ekonomiku stali přínosem. Analytik pracovního trhu Alma Career Tomáš Ervín Dombrovský k tomu doplňuje, že s prací cizinců jsou spokojené i firmy. Více než 85 % z těch, které je zaměstnávají, uvádí pozitivní zkušenosti. Jen 10 % zaměstnavatelů hovoří o zkušenostech negativních. Doložila to i poslední realizovaná vlna velkého průzkumu mezi zaměstnavateli s názvem Datařův průvodce po krizích Česka, který je součástí nejnovější Datové snídaně Alma Career.
Kolik uprchlíků má v Česku práci
Ukrajinské uprchlíky aktuálně zaměstnává 25 % českých firem. Dle dlouhodobé studie PAQ Research nyní pracuje pro domácí zaměstnavatele 71 % Ukrajinců v aktivním věku, což je o 15 procentních bodů více než na jaře 2023. „Na podzim loňského roku pobíralo humanitární dávku od České republiky jen 36 % ukrajinských domácností v Česku. To je od března téhož roku pokles o 20 procentních bodů. Převážná většina ukrajinských domácností platí své výdaje primárně z příjmů z práce,“ upřesňuje Tomáš Ervín Dombrovský.
Celých 61 % pracujících uprchlíků z Ukrajiny vykonává zaměstnání s nižší kvalifikací, než by odpovídala jejich vzdělání a zkušenostem. Což znamená pro naši ekonomiku nevyužitý potenciál. Celkově je přitom v ČR více než 370 000 ukrajinských uprchlíků (dalších zhruba 200 000 Ukrajinců u nás žije s dočasným povolením nebo trvalým pobytem a jejich situace je mnohdy obdobná).
Finanční situace lidí z Ukrajiny u nás není růžová. Téměř 70 % z nich nevydělává ani 150 korun za hodinu, více než pětina dokonce nemá ani 100 korun. To mj. naznačuje, že část z nich pracuje za podmínek, které neodpovídají minimálním standardům dle českého pracovního práva (minimální mzda u nás již 100 Kč na hodinu lehce přesahuje). Téměř polovina ukrajinských domácností nemá finanční rezervy pro případ výpadku příjmů ani na jeden celý měsíc, další čtvrtina by z rezerv zvládla vyžít právě pouze měsíc. Českých domácností je v této prekérní situaci necelá třetina.
Překážky, které brání zaměstnávání uprchlíků
V tom, aby se lidé z Ukrajiny zapojili do české ekonomiky ještě výrazněji, případně aby našli práci odpovídající své kvalifikaci, brání v první řadě neznalost češtiny. I v tomto ohledu se situace postupně rychle narovnává. „Ke konci roku 2023 se už česky dobře domluvila bezmála polovina dospělých, bylo to o 13 procentních bodů více než vloni na jaře. Dalších 35 % uprchlíků už rozumí jednodušším větám a dokáže je používat. U dětí je díky zachycení v českém školním systému situace ještě mnohem lepší,“ vysvětluje Tomáš Ervín Dombrovský.
Mezi další bariéry v zaměstnávání Ukrajinců a Ukrajinek patří nutnost hlídání menších dětí (uvádí ji 29 % z respondentů v ekonomicky aktivním věku). Projevuje se v tom skutečnost, že velkou část válečných uprchlíků tvoří matky s dětmi. Třetí výraznou bariérou je složitý proces uznávání odborné kvalifikace z Ukrajiny a související administrativní zátěž pro zaměstnavatele. Především kvůli tomu ukrajinští specialisté nedosáhnou na práci na odpovídajících pozicích.
Kolik uprchlíků zůstane?
Většina Ukrajinců u nás zaznamenala nějakou formu diskriminace. Více než polovina (57 %) zažila verbální útoky, každý 20. pak i fyzické napadení. Největší míru diskriminace popisují uprchlíci při hledání bydlení (tuto zkušenost má 29 % z nich), hledání práce (21 %) a u lékaře (18 %).
Přes tyto částečné negativní zkušenosti se nám daří obstát jako zemi vstřícné k uprchlíkům a máme být na co pyšní. Celkem 58 % z válečných utečenců na konci loňského roku plánovalo, že u nás s velkou pravděpodobností i v následujících dvou letech zůstanou. Toto procento se měsíc za měsícem zvyšuje. „Příchozí z Ukrajiny naší společnosti už nyní výrazně více pomáhají. A v delším časovém horizontu to mohou být právě oni, kdo nám částečně pomůže v následujících letech ulevit ve složité situaci na trhu práce, na němž se bude stupňovat nedostatek lidí kvůli rychlému stárnutí místní populace,“ uzavírá Tomáš Ervín Dombrovský.
Proč je v Česku stále nedostatek pracovníků, zvlášť v některých oborech a profesích? Platí to pro všechny regiony? Jsme jen levná montovna Evropy? Jak se budou zvyšovat mzdy a o kolik by to bylo potřeba? Kde brát absolventy, když se jich narodilo málo? To vše a mnohem víc se dozvíte v kompletním videu jarní Datové snídaně Alma Career s Tomášem Ervínem Dombrovským. Zkrácenou verzi s nejdůležitějšími daty si můžete poslechnout v podcastu naHRávky.
