V 11:50 otevírá svoji třetí krabičku a všichni s jistotou vědí, jak bude jeho gastro den vypadat. Občas nastoupí lítost, že se nemůže přidat k partě mířící do místní šalandy na meníčko. A to hlavně kvůli ponorce z celodenního sezení u pracovního stolu.
Drží si linii a má pevnou vůli. Občas by ale nejradši salát s tuňákem a vejcem vyměnila za daňčí guláš se šesti a zalila ho točenou vineou.
Jeho gastronomický slovník sestává především ze slov a obratů, jako jsou „velký kebabový talíř“, „kyblík pro jednoho“ nebo „číz se středníma hranama“. Vždycky někoho strhne na temnou stranu, aby se k objednávce přidal.
Ano, je to ta nepřehlédnutelná obědová tlupa obklopená jídlem z Woltu (co si ho dopoledne místo práce půl hodiny vybírala v appce), která obsadí kuchyňku, nebo se už v 11:40 vydá na devadesátiminutový oběd do místního lokálu. Její korporátní členové ale nebývají vždycky propojení v symbióze. Nejhorší je, když obvyklá skupina chybí (většinou v pátek) a těch pár jedinců, kteří zbudou, si u stolu nemá moc co říct.
Královna kancelářských snídaní, většinou z řad mileniálů nebo „zetek“. V deset ráno uždibuje pistáciové croissanty, granolu a jogurt, jako by na tom závisel její život. Obvykle svůj ranní rituál doplňuje zapíječkou z dýňového latté. Polovina její výplaty skončí v pokladnách hipsterských bister. Vůbec se jí nedivíme, umí žít.
Taťka od rodiny, který má oběd a svačinu od manželky. V kuchyni pravidelně hledá své plastové krabičky, které mu někdo (možná i nezáměrně) stopil. Ještě že většina z nich má na sobě nesmyvatelný oranžový povlak od lasagní a hned si je pozná.
Kupuje dobroty v lokálních řeznictvích nebo francouzských patisseriích a dělí se o ně s kolegy. Je za boha a žádné jídlo se u něj na stole nebo v kancelářské kuchyňce dlouho neohřeje.
Patří mezi jeden z výše zmíněných druhů. Každé sousto okomentuje, chybí mu snad už jen elektronická tužka, aby zanalyzoval jednotné části přípravy pokrmu. Hned dá najevo, jak mu jídlo chutná, nebo nechutná. Oběd s ním se mění v dramatické představení.
Člověk, který nic nejí (ne, černá káva se nezapočítává do stravovacího režimu). Za celý den u něj žádný pytlík nezašustí, příbor nezacinká. Místo oběda s kolegy sedí u stolu a maká. Nafutruje se až večer doma a to neskutečnou porcí plnou kalorií. Na jeho postavě to ale často není znát.
Takový kolega se rád přidá ke všem z výše zmíněných, podle nálady a situace. Má pestrý život plný zvratů, radosti a pestrosti. A co teprve když se zadaří a jde se na oběd s klientem do vyhlášené restaurace…
Myslíte u vás v práci na to, jak dobře se kolegové a kolegyně najedí? Máte závodní jídelnu, bistro koutek, možnost najíst se v klidu a v příjemném prostředí? I to může být součástí pozitivní vizitky firmy. Poproste zaměstnance o hodnocení na Atmoskopu nebo zjistěte s pomocí našeho Arnolda, co jim ještě chybí ke štěstí. Plno tipů, jak mít efektivní a spokojené zaměstnance, najdete i v naší nové ročence. Stáhněte si ji zdarma ve verzi pro desktop nebo mobil!