Když na podzim 2022 došlo k rozpuku ChatGPT, zdálo se, že do pár let nezůstane kámen na kameni. To se zatím nepotvrzuje.
V Česku používá podle posledních dostupných dat Eurostatu generativní umělou inteligenci v běžné praxi a systematicky pouze 6 % firem, v Evropské unii průměrně 8 % a v těch nejkonkurenceschopnějších ekonomikách zhruba 15 % podniků. Přičemž Eurostat do těchto údajů nezapočítává nahodilé pokusy, ale opravdu systematické využívání v byznysových operacích či provozech. Typově může jít o automatické zpracování došlých faktur nebo AI chatbota coby samoobslužnou zákaznickou linku.
Podle dat US Census Bureau – Business Trends and Outlook Survey bude nadpoloviční většina firem takto používat umělou inteligenci až v horizontu 15 až 20 let. Což je tempo pomalejší, než měl od konce 70. let nástup osobních počítačů, a srovnatelné s příchodem jiných přelomových technologií: s elektrizací v 19. století či rozšířením internetu a mobilních telefonů.
Neznamená to, že se do AI nevyplatí investovat. Kdo začne s implementací dnes, ušetří náklady zítra. Ale zároveň není důvod k panice, nebude všechno hned jinak.
Jak se AI projeví na pracovním trhu? Zkušenost se staršími přelomovými technologiemi napovídá, že dopad na počet zaměstnanců bude spíše krátkodobý.
„Například s nástupem pásové výroby v prvních letech poklesl počet dělníků, ale velmi brzy následoval obrovský rozmach celého průmyslu a skokový nárůst zaměstnanců,“ říká analytik Alma Career Tomáš Ervín Dombrovský.
AI jistě v mnoha oborech povede ke změnám náplně práce. Lidé se budou více specializovat. V některých příbuzných profesích může jeden zaměstnanec zvládnout díky efektivním digitálním nástrojům naopak širší záběr činností. Čímž se můžou ve firmě uvolnit ruce pro nové věci, na které dosud nebyla kapacita.
Zaměstnanci budou jistě produktivnější. Ale nebude jich nutně potřeba méně.
Co se týká konkrétně českého trhu práce, bude vývoj AI bohužel pomalý až příliš. Nestihne totiž navýšit produktivitu tuzemských firem do té míry, aby vykryla propad počtu Čechů a Češek v ekonomicky aktivním věku, který nás čeká už zhruba za 10 let. Tou dobou totiž začne do důchodu, a tedy mimo trh práce, postupně odcházet nejsilnější generace tzv. Husákových dětí.
Český byznys se k AI staví vstřícně. Více než polovina tuzemských firem ji podle dat Alma Career vnímá hlavně jako příležitost k vlastnímu růstu a zhruba stejný počet si uvědomuje, že se osvojení této technologie tak jako tak nevyhne. Jen 23 % podniků pak deklaruje, že budou schopny do budoucna dobře fungovat i bez umělé inteligence.
Zároveň jsou firmy i po složitém období inflační krize stále ochotné investovat do technologií. A nezapomínají právě ani na zvyšování kvalifikace stávajících zaměstnanců.
Možná ještě více než u jiného druhu vzdělávání přitom platí, že cestou je zajistit zaměstnancům prostředky, ale zároveň jim nechat dostatečnou flexibilitu. Když je povinně naženete na jedno velké školení, případně jim používání AI přikážete, narazíte nejspíš na odpor. Polovina lidí v ČR podle posledního výzkumu Ipsosu pořád vidí umělou inteligenci negativně.
Naopak čtvrtina lidí, kteří se ke generativní AI nyní staví vyloženě pozitivně, očekává hlavně usnadnění práce, úsporu času a omezení rutinních, nudných činností s možností posunout se k zajímavější pracovní náplni.
Pokud tedy zaměstnancům zajistíte naopak ve firmě přístup k AI nástrojům a necháte je si s nimi hrát a experimentovat, začnou sami přicházet s návrhy, jak dělat věci jednodušeji. Když lidi daná věc zajímá, baví a dává jim smysl, třeba proto, že jim ulehčuje práci, věnují se jí mnohem radši.
Ty firmy, které dokážou takový způsob adaptace nové technologie podporovat a následně systematicky přetavovat do běžné praxe napříč podnikem, budou mít do budoucna, kdy už budou konkrétní aplikace AI standardem, velkou výhodu.
Nejnovější data, jak umělá inteligence dopadá na český trh práce, najdete v prezentaci zdarma, nebo se zakousněte přímo do aktuální Datové snídaně: