Výběr z aktuální Datové snídaně najdete v následujících odstavcích. Kompletní porce informací na vás ale čeká ve videu s podrobným výkladem a v přiložené prezentaci.
Ekonomická kondice Evropy není v dlouhodobém horizontu příliš lichotivá. Zatímco v USA vzrostly za posledních 25 let reálné příjmy o 50 %, v Německu – jako nejsilnější evropské ekonomice – jen o 17 %. Rozvoj technologií tuto mezeru spíše prohlubuje.
Česká republika však v evropském kontextu zůstává unikátní. Díky nízkým nákladům práce při solidní produktivitě se zde drží nejnižší nezaměstnanost v Evropě. Firmy – domácí i zahraniční – v Česku nacházejí levnou a kvalifikovanou pracovní sílu.
Prosperitu ale svazují méně nápadné, o to však závažnější faktory: roztříštěnost veřejné správy a neefektivita samospráv. S 58,5 obce na 100 000 obyvatel jsme samosprávně nejroztříštěnějším evropským státem, což se odráží například v nedostatečné koordinaci školství nebo dopravní infrastruktury.
I přesto, že obsazovaných pozic je meziročně o 6,1 % méně (za leden až srpen 2025), kandidáti jsou aktivnější – počty reakcí na inzeráty během ledna až srpna vzrostly o 6,8 % oproti stejnému období loňského roku. To může naznačovat větší ochotu k pohybu na trhu práce nebo vyšší konkurenci mezi uchazeči.
JobsIndex – pravidelný výzkum spokojenosti a motivace zaměstnanců – ukazuje značné regionální rozdíly. V Praze a Středočeském kraji je 64 % lidí zároveň motivovaných i spokojených, zatímco na Moravě tento podíl klesá na pouhých 48 %.
Tato nerovnováha může mít kořeny v rozdílné ekonomické dynamice regionů, dostupnosti kvalitních pracovních míst, dopravní infrastruktuře i stylu řízení firem. Pro zaměstnavatele je to jasný signál: angažovanost zaměstnanců není samozřejmost a liší se podle regionu.
Flexibilita a autonomie v práci jsou často skloňované hodnoty moderního pracovního trhu. V českém kontextu však stále narážejí na strukturální bariéry. I přes podpůrná opatření vlády formou zavedení slevy na odvodech zůstává podíl částečných úvazků výrazně pod evropským průměrem, byť v posledních dvou letech došlo alespoň k mírnému nárůstu z necelých 6 % na 9,5 % všech zaměstnaných, v případě žen na 14,5 %.
Práce na zkrácený úvazek je u nás stále vnímána jako nestandardní řešení. Navíc je ve většině případů preferovaná forma dohod (nejčastěji DPP) namísto stálých pracovních míst pro kmenové zaměstnance, což oslabuje možnosti i motivaci k zapojení u řady potenciálních zaměstnanců.
Přes pozitivní vývoj mezd (nominální růst o 7,8 %, reálný růst 5,3 % v 2. čtvrtletí 2025) finanční situace řady domácností zůstává komplikovaná.
Zatímco loni by si 22 % lidí nemohlo dovolit nečekaný výdaj kolem 14 000 Kč, letos je to už 26 %. Dalších 35 % by takový náklad pokrylo jen s obtížemi. Bez problémů by podobný problém zvládlo pouze 39 % českých a moravských domácností.
Růst mezd tedy zatím nevytváří dostatečnou rezervu pro finanční stabilitu a mnohé domácnosti zůstávají extrémně zranitelné vůči výpadkům příjmu. Předchozí bezprecedentní propad reálných příjmů z let 2022 a 2023 se u převážné většiny zaměstnanců podaří kompenzovat až v závěru letošního roku.
Vzdělávání na pracovišti je důležitým nástrojem adaptace na proměny trhu. V Česku má možnost rozvoje ve svém zaměstnání 46 % lidí a z nich 85 % této možnosti aktivně využívá.
Podrobnější data však ukazují, že v 54 % případů jde o zákonně povinné vzdělávání – typicky školení BOZP nebo oborové zkoušky. Dobrovolné vzdělávání podporující hlubší kariérní růst zatím není standardem.
Ochota ke změně práce je v Česku dlouhodobě nízká. Až 70 % lidí má finanční rezervu maximálně na 3 měsíce, přičemž u poloviny z nich jde jen o 1 měsíc nebo méně.
Taková ekonomická nejistota výrazně limituje mobilitu a paralyzuje ochotu k profesní změně. Firmy, které hledají nové talenty, se tak potýkají s pasivním trhem, kde jsou pohyb i ochota riskovat velmi omezené.
Zaujala vás některá z uvedených statistik nebo chcete jít do větší hloubky? Pusťte si záznam a stáhněte si data.
Časový rozvrh videa: