Podle našeho nejnovějšího průzkumu Datařův průvodce stoupá počet firem, které aktivně investují do vlastního rozvoje. Ze 44 % v předchozí vlně narostl na 50 %. A ještě více zaměstnavatelů počítá s investicemi v následujících dvou letech. Naopak jen 19 % podniků peníze do rozvoje přiškrcuje.
„Ukazuje se, že na trhu vládne – možná překvapivě – spíše optimismus,“ říká Tomáš Ervín Dombrovský, analytik trhu práce z Alma Career. „Firmy si po počáteční opatrnosti v turbulentních letech začínají vytvářet předpoklady pro dlouhodobý růst.“
Dokladem je i to, kam své prostředky směrují. Celých 57 % do automatizace a digitalizace. Cílem bývá nejen pokus o nahrazení určité části rutinních činností aplikacemi generativní umělé inteligence, ale konečně i plné využití potenciálu mobilních či síťových technologií. Hned na druhém místě je zvyšování kvalifikace stávajících zaměstnanců, které úzce souvisí s digitální transformací.
Podle dat to přitom nevypadá, že by se firmy bály budoucnosti a digitalizovaly pod tlakem trhu. Až 60 % z nich to vidí hlavně jako příležitost, jak získat náskok před konkurencí.
Konkrétně firmy od digitálního rozvoje očekávají vyšší zisk i efektivitu (58 %), rychlejší reakci na proměny trhu (50 %) a schopnost inovovat a přicházet s novými řešeními s vyšší přidanou hodnotou (48 %). Jen 36 % si takto chce pomoci kompenzovat nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců (tj. ušetřit na náboru nebo na lidech obecně) – jde spíše o doplněk komplexnějšího řešení přechodu k produkci s vyšší přidanou hodnotou. Šikovní a motivovaní lidé, kteří budou s novými nástroji umět efektivně pracovat, budou i do budoucna základem.
Zároveň si firmy uvědomují, že bez interního vzdělávání to nepůjde. V našem průzkumu to uvedlo 77 % podniků. Naopak pouze 7 % se domnívá, že nic takového není potřeba, protože digitální transformace proběhne samovolně.
„Firmám navíc dochází, že nestačí dál posouvat jen vysoce kvalifikované odborníky, ale za podstatné považují průběžné vzdělávání všech zaměstnanců,“ říká Tomáš Ervín Dombrovský.
A co na to sami zaměstnanci? Dobrá zpráva je, že se chtějí posouvat. Když už se ale něco učí, očekávají, že to bude mít hmatatelný výsledek: posun k zajímavější práci za lepších podmínek.
Problém je, že z těch, kteří mají možnost se ve své práci vzdělávat (aktuálně jde o 46 % ze všech zaměstnanců), to intenzivně využívá jen třetina. Firmy totiž lidem nedokážou nabídnout, co chtějí. Zaměstnavatelé sice mívají vlastní vzdělávací programy, ale nejčastěji jejich pomocí zajišťují naplnění zákonných povinností či interních směrnic a postupů (de facto k zajištění provozního bezpečí), nikoliv cílený profesní a kariérní rozvoj lidí směrem k práci s vyšší přidanou hodnotou.
Výsledkem je, že jen čtvrtina zaměstnanců má pocit, že jim firma dává široké možnosti osobního růstu a rozvoje. Podobně nízké procento lidí má dojem, že průběžně rostou jejich možnosti uplatnění na trhu práce. A naopak 73 % zaměstnanců v práci přinejlepším stagnuje. A části lidí – typicky ve vyšším produktivním věku apod. – se dokonce perspektiva slušné práce do budoucna ztrácí úplně.
Firmy to vidí. A v průzkumu Datařův průvodce 2025 uváděly, že nejsou se současnou úrovní svého vzdělávání v digitální oblasti spokojené. Z těch, co ho považují za důležité, posouvá zaměstnance v digitalizaci jen 23 % podniků. Dalších 52 % tak napůl. A zbytek přiznává, že to prostě neumí.
Cestou nápravy je zaměřit vzdělávání zaměstnanců více na individuální rozvoj, přizpůsobit ho konkrétním pozicím, konkrétním lidem a jejich potřebám. Přičemž rychlým řešením může být například online vzdělávání přes naše Seduo.
„Doba neefektivních plošných školení jednou ročně by měla skončit,“ dodává Tomáš Ervín Dombrovský.
Jak se lidé při svých činnostech posouvají na příkladu využívání ChatGPT neboli zdaleka nejpoužívanější aplikace generativní umělé inteligence?
Dle dat z loňského výzkumu Ipsos přesáhl počet dospělých s běžnou zkušeností s ChatGPT plnou třetinu. A zároveň výrazně rychle ubývá lidí, kteří mají pocit, že se práci s umělou inteligencí i do budoucna vyhnou.
Obecně sice mají lidé z nové technologie spíše obavy (47 %), ale těch, kteří mají pozitivní očekávání, mírně přibývá (23 %). Souvisí to především s tím, že těmto lidem umělá inteligence v zaměstnání či při studiu již reálně pomáhá, že za ně vykonává rutinní úkoly a že jim šetří čas. Uspořené hodiny pak mohli investovat do hodnotnější a zajímavější práce, kde se mohli třeba i předvést před svými šéfy.
Ukazuje se, že pokud zaměstnanci mohou vzdělávání v práci efektivně využít, jejich motivace k němu rychle stoupá. Právě umělá inteligence je něco, co může život zaměstnancům výrazně ulehčit. A firmě přinést tolik kýženou optimalizaci. I proto může být digitální transformace impuls, který vám pomůže firemní vzdělávání skutečně rozhýbat.
Kompletní aktuální data a informace z pracovního trhu najdete v nejnovější Datové snídani.