Méně než čtyři odpovědi na vypsanou pozici průměrně dostanou personalisté, kteří hledají elektromechaniky, elektrotechniky a elektroinženýry, seřizovače CNC strojů, odborníky na stavební dozor nebo autoelektrikáře. Svízelná je situace také v případě zdravotních sester a dalších kvalifikovaných profesí ve zdravotnictví a sociální péči.
Naopak více než třicet odpovědí můžou čekat ti, kdo shání recepční, fakturanty nebo office managery. Podobně snadný je nábor v případě administrativních pracovníků, pokladních i dalších méně kvalifikovaných pozic například ve službách. V posledních třech letech u nás v tomto ohledu výrazně pomohlo i častější zaměstnávání cizinců, kterých v Česku pracuje již bezmála 900 tisíc (skoro 18 % všech pracovníků).
Podrobná data o desítkách vybraných pozic najdete v přiložené prezentaci. Jejich výklad se spoustou dalších informací pak uslyšíte ve videu z online Datové snídaně Alma Career. O čem se v ní mluví?
Průměrné hodinové náklady na zaměstnance (včetně zdanění) v Evropě tvoří na Slovensku 18,5 eura a v Česku 18,2 eura. V Polsku je to aktuálně jen 17,3 eura. Přesto berou Češi ve výsledku víc než Slováci. A Poláci v přepočtu na kupní sílu ještě víc než Češi. Jak je to možné? Důvodem je jiné složení daňových nákladů a dalších poplatků pro slovenské zaměstnavatele, které určuje hospodářská politika vlády. A v Česku stále poměrně výraznou měrou „pomáhá“ také časté využívání určité formy dopingu pracovního trhu: tzv. švarcsystému, ve kterém pracuje odhadem 200 až 300 tisíc lidí, i dohod o provedení práce, které se týkají ještě většího počtu.
Více než polovina Čechů a Moravanů (56 %) má určité potíže vycházet se svou pravidelnou mzdou, plných 21 % s tím má velmi vážné problémy. Téměř třicet procent všech zaměstnanců to řeší dodatečným příjmem k hlavnímu zaměstnání, 18 % má přitom regulérně druhý úvazek. Pětině pak pomáhají finanční benefity od zaměstnavatele. Změna zaměstnání je sice poměrně často zvažovanou možností (aktuálně pro 19 % lidí), ale většinu v tom brzdí mj. silně nedostatečné rezervy pro období s možným výpadkem příjmů.
Dva a více týdnů dovolené navíc je nejžádanější benefit mezi zaměstnanci, kteří ho nemají, ukázala nejnovější vlna průzkumu JobsIndex. Chtělo by ho více než 56 % zaměstnanců a využívat ho reálně může jen necelá čtvrtina. Mezi další žádané, a přitom nepříliš rozšířené benefity patří příspěvek na dopravu do zaměstnání či příspěvek na rekreaci. Nejrozšířenějším benefitem jsou v Česku stále stravenky, může je využívat 65 % zaměstnaných.

Jen 31 % českých zaměstnanců pracuje ve firmách, které nyní aktivněji podporují využívání aplikací umělé inteligence v práci. Mezi časté obavy, které její využívání lehce brzdí, patří riziko jejího zneužití (pro 34 %) a podobný podíl má obavy o spolehlivost výstupů AI. To znamená, že očekávaná AI revoluce nastupuje v Česku spíš zvolna. Přesto více než polovina (56 %) českých zaměstnanců umělou inteligenci už používá mimo práci, například k hledání informací nebo k cílenému vzdělávání, a třetina (34 %) ji alespoň občas využívá i při plnění svých pracovních povinností.
Více než polovina zaměstnanců (53 %) se cítí v práci motivovaná. Ženy jsou přitom motivovanější (56 %) než muži (51 %). Vyšší míra motivace a zapojení je na Moravě (58 %) než v Čechách (51 %) a vysokoškoláci (58 %) jsou výrazně motivovanější než lidé bez maturity (49 %). Motivace se silně promítá i do spokojenosti a angažovanosti zaměstnanců, což má výrazné dopady na jejich výkonnost i schopnost a ochotu zvládat nejrůznější změny u jejich zaměstnavatelů.
Spoustu dalších dat a vysvětlení k aktuální situaci na trhu práce můžete zhlédnout ve videu. V prezentaci ke stažení pak najdete i řadu grafů. Nebojte se je použít třeba pro interní argumentaci právě ve vaší firmě.
Časový rozvrh videa:
