Zaměstnávání cizinců v ČR: kdy je třeba pracovní povolení a jak zaměstnat uprchlíky z Ukrajiny
Pro představení základních možností zapojení cizinců na českém trhu práce můžeme potenciální zaměstnance rozdělit na čtyři skupiny. U každé z nich je nutné postupovat jinak:
- Občané EU – vzhledem k volnému pohybu osob a služeb nepotřebují žádná zvláštní povolení.
- Lidé ze třetích zemí s volným vstupem na trh práce – nepotřebují povolení k zaměstnání, stačí jim platné povolení k pobytu. Jedná se hlavně o osoby s trvalým pobytem v ČR, studenty prezenčního studia na vysoké škole nebo absolventy českých středních, vyšších odborných a vysokých škol (kompletní výčet najdete v § 98 zákona o zaměstnanosti). Od 1. července 2024 dochází k rozšíření okruhu osob, které mají volný přístup na trh práce, a to o občany tzv. nerizikových zemí, jako je Austrálie, Japonsko, Kanada, Jižní Korea, Nový Zéland, Velká Británie, USA, Izrael a Singapur.
- Ostatní cizinci ze třetích zemí – pokud nemají volný vstup na trh práce, musí si obstarat patřičné povolení. Podrobněji se jim věnujeme dále.
- Uprchlíci z Ukrajiny – platí pro ně speciální pravidla. Mají možnost získat dočasnou ochranu nebo tzv. vízum za účelem strpění. I k nim najdete níže další informace.
4 hlavní typy povolení pro pracovníky ze zemí mimo EU
1. Zaměstnanecká karta
Jde o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnání u českého zaměstnavatele. Slouží tedy jako oprávnění k pobytu i k zaměstnání na pozici u konkrétního zaměstnavatele.
- Volné pracovní místo musí být zařazeno v centrální evidenci volných pracovních míst Úřadu práce ČR.
- Cizinec podává žádost zpravidla na zastupitelském úřadě ČR ve své zemi.
- S vyplněným formulářem žádosti předkládá mj. i pracovní smlouvu (případně DPČ) uzavřenou s budoucím zaměstnavatelem.
- Podmínkou je sjednaná pracovní doba v délce alespoň 15 hodin týdně a (bez ohledu na rozsah práce) měsíční mzda nebo odměna vyšší než základní sazba měsíční minimální mzdy.
- Karta platí po dobu výkonu zaměstnání stanovenou v pracovní smlouvě, nejdéle ale dva roky.
- Držitel může opakovaně žádat o prodloužení platnosti.
2. Modrá karta
I ona kombinuje povolení k dlouhodobému pobytu a k zaměstnání. Účelem je však výkon zaměstnání na pozici u konkrétního zaměstnavatele, který vyžaduje vysokou kvalifikaci, tedy řádně ukončené vysokoškolské vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání, pokud studium trvalo aspoň 3 roky, nebo dosažení vyšší odborné dovednosti.
- Volné pracovní místo musí být zařazeno v centrální evidenci volných pracovních míst Úřadu práce ČR.
- Cizinec podává žádost většinou na zastupitelském úřadě ČR ve své zemi.
- Držitelé modré karty, kterou vydal jiný stát EU, mohou o českou modrou kartu požádat i na pracovišti Ministerstva vnitra ČR.
- Žadatel musí předložit (kromě dalších nezbytných náležitostí) uzavřenou pracovní smlouvu na plný pracovní úvazek na dobu alespoň šesti měsíců.
- Mzda nesmí být nižší než 1,5násobek průměrné mzdy vyhlášené sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí.
- Platnost modré karty může být až na tři roky a držitel může opakovaně žádat o prodloužení platnosti.
3. Karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance
Toto povolení je určené hlavně pro manažery, specialisty a zaměstnané stážisty s vysokoškolským vzděláním, kteří mají být v rámci jednoho podniku převedeni ze zahraničí do tuzemska.
- Karta opravňuje držitele k pobytu i k výkonu práce na území ČR.
- Cizinec podává žádost zpravidla na zastupitelském úřadě ČR ve své zemi.
- Žadatelé by se měli připravit na rozsáhlejší přípravu potřebných dokumentů. Kromě dokumentace prokazující pracovněprávní vztah u vysílajícího podniku v zahraničí v délce alespoň šesti měsíců je nutné doložit i vysílací dopis, doklady prokazující spřízněnost podniků a další.
- Délka převodu zaměstnance nesmí přesáhnout tři roky u manažerů a specialistů a jeden rok u stážistů. Držitel však může opakovaně žádat o prodloužení platnosti.
4. Povolení k zaměstnání
Slouží jako pracovní povolení, neplní ale funkci oprávnění k pobytu. Cizinec tedy musí legálně pobývat na území ČR z jiného titulu.
- Povolení vydává Úřad práce ČR, žádost se mu předkládá zpravidla před příchodem cizince na naše území.
- Typicky se o povolení žádá u krátkodobých zaměstnání do tří měsíců, pro statutární orgány právnických osob, které kromě obchodního vedení plní úkoly vyplývající z činnosti právnické osoby, či cizince, které na území ČR vyslal na omezenou dobu jejich zahraniční zaměstnavatel a nadále zůstávají zaměstnáni v jiné zemi.
Vládní programy usnadňují zaměstnávání cizinců
K jednoduššímu přístupu lidí ze třetích zemí na český trh práce slouží projekty státní správy. Na podporu ekonomické migrace a zaměstnávání cizinců jsou zavedeny 3 hlavní programy: pro klíčový a vědecký personál, pro vysoce kvalifikované zaměstnance a pro kvalifikované zaměstnance.
Účast v těchto programech je mnohdy jedinou efektivní cestou, jak cizince zaměstnat. Důvodem jsou omezení, na která firmy na některých zastupitelských úřadech narážejí, například roční kvóty pro zaměstnanecké karty.
Často poptávaný je Program kvalifikovaný zaměstnanec. Poskytuje podporu přímým zaměstnavatelům, kteří do ČR potřebují přivést kvalifikované zahraniční pracovníky z Mongolska, Srbska, Filipín, Indie, Běloruska, Moldavska, Černé hHory, Kazachstánu, Arménie, Gruzie, Severní Makedonie a také z Ukrajiny (netýká se lidí se statusem uprchlíků).
Aby se zaměstnavatel mohl do programu zapojit, musí splnit několik podmínek, například:
- působí v ČR alespoň dva roky,
- nemá nedoplatky na daních, sociálním ani zdravotním pojištění,
- v posledním čtvrt roce zaměstnává alespoň šest zaměstnanců,
- doloží požadovaná čestná prohlášení – třeba o tom, že bude cizincům poskytovat součinnost při absolvování adaptačně-integračních kurzů.
Je důležité počítat s tím, že na účast v programech není právní nárok. Podrobnější informace o projektech ekonomické migrace získáte na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva průmyslu a obchodu.
Zaměstnávání uprchlíků z Ukrajiny je jednodušší
Válka na Ukrajině již svým trváním donutila miliony lidí opustit domov a hledat útočiště v jiných zemích. ČR patří mezi státy, které přijaly nejvíce uprchlíků, a to více než 350 000. Mnoho z nich chce a potřebuje najít práci, aby se uživili a začali znovu budovat svůj život.
Jednou z možností, jak si mohou uprchlíci zajistit volný přístup na náš trh práce, je dočasná ochrana získaná v ČR. To znamená, že cizinec nemusí shánět povolení k zaměstnání. Firmy je mohou legálně zaměstnat bez větší administrativní zátěže. V případě dočasné ochrany by mělo být v zájmu zaměstnavatele dohlížet na to, kdy je potřeba dočasnou ochranu prodloužit a zda tak pracovník včas učinil. Jinak dočasná ochrana zanikne.
Zaměstnávání osob s dočasnou ochranou se dále řídí stejnými pravidly jako u jiných cizinců s volným přístupem na trh práce nebo s uděleným pracovním oprávněním (například pokud jde o povinnost oznámit Úřadu práce ČR nástup zaměstnance do zaměstnání nejpozději v den nástupu do práce).
Další variantou pro uprchlíky je získání víza za účelem strpění, se kterým ovšem nemají automaticky volný přístup na trh práce. Musí zažádat ještě o povolení k zaměstnání od úřadu práce. V praxi se jedná o zjednodušený proces, kdy úřad práce posuzuje zejména splnění základních podmínek. Vízum za účelem strpění se v současné době po dobu trvání konfliktu na Ukrajině automaticky prodlužuje.
Článek vznikl ve spolupráci s největší česko-slovenskou advokátní kanceláří HAVEL & PARTNERS a data v něm jsou aktuální k červnu 2024. Ačkoliv ho viděly oči několika právníků specializujících se na pracovní právo, chápejte ho prosím pouze jako informativní a s obecným charakterem, nikoliv jako návod. Pokud ve vaší firmě dané téma řešíte, vždy se poraďte s experty na pracovní a cizinecké právo.
