Hlavní novinkou návrhu předloženého ministerstvem práce a sociálních věcí je zvýšení podpory v nezaměstnanosti v prvním podpůrném období na 80 % předchozího příjmu. A to i pro lidi, kteří sami podali výpověď nebo skončili dohodou. Novela také navyšuje maximální výši (strop) podpory – bude odpovídat 80 % průměrné mzdy (letos by to bylo 33 942 Kč).
Jde však o celý soubor opatření, která sledují hned několik cílů důležitých i z pohledu zaměstnavatelů: podpořit dobrovolné změny zaměstnání, usnadnit lidem nalezení adekvátní či lepší práce a zvýšit jejich motivaci k doplnění vzdělání nebo změně kvalifikace.
Pro lepší pochopení potřebnosti redesignu podpory v nezaměstnanosti je dobré připomenout situaci panující na českém pracovním trhu, jak ji ukazují data z průzkumů Alma Career, Úřadu práce ČR a OECD:
Trh práce je v ČR již delší dobu zamrzlý primárně na straně zaměstnanců. Roční míra fluktuace je u nás o dost nižší než jinde v EU. Ve většině evropských zemí se pohybuje kolem 20 %. Nejkonkurenceschopnější ekonomiky ji mají přes 25 %.
Lidé se bojí opustit zaměstnání a hledat si lepší místo. Je to hlavně z finančních důvodů. Většina zaměstnanců v ČR nemá dostatečnou rezervu, která by jim pokryla krátkodobý výpadek nebo snížení příjmu během hledání nové práce, 22 % dokonce vůbec žádnou.
Evidence na úřadu práce je vnímána jako ostuda. Přetrvávající stigmatizace lidí, kteří pobírají byť jen krátkodobou podporu v nezaměstnanosti, je dalším důvodem pro obavy ze změny místa.
Zaměstnanci nevidí ve změně práce šanci na zlepšení své situace. Celých 29 % lidí si také myslí, že pro ně není dost vhodných nabídek, a pro stejné množství je bariérou ke změně práce nedostatečná nabízená mzda. Data přitom tyto domněnky vyvracejí: změna zaměstnání obvykle znamená vyšší mzdu o 8 až 12 %.
Přetrvávají stereotypy a diskriminace určitých skupin lidí, kteří jsou při snaze změnit práci často odmítáni nebo úplně vytěsňováni. Jde například o pečující osoby nebo lidi ve vyšším produktivním věku.
Lidé často vezmou první práci, která se jim naskytne. Když už se člověk odhodlá ke změně nebo je k ní dotlačen okolnostmi, nehledá pro sebe to nejlepší možné zaměstnání. Za poslední rok více než polovina zaměstnanců nastoupila na nové místo krátce po ukončení předchozího pracovního poměru.
Základ opatření podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, která mohou nově pomoci rozhýbat trh práce, tvoří:
Úprava maximální výše podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci
Úprava procentní sazby podpory v nezaměstnanosti
Zvýhodnění podpory pro osoby nad 55 let
První dvě podpůrná období se ze 2 měsíců prodlužují na 3 měsíce. Pro lidi nad 55 let tedy:
Stejná podpora i při vlastní výpovědi
Vyšší podpora pro osoby bez předchozích příjmů
Zvýšení podpory při rekvalifikaci
Další opatření a detailní informace najdete v tiskové zprávě ministerstva. Podrobné parametry reformy i související datové podklady si můžete přečíst v prezentaci MPSV a Úřadu práce ČR.
Reforma podpory v nezaměstnanosti je součástí celého balíku opatření v rámci tzv. flexi novely zákoníku práce. Hlavním cílem je zvýšit flexibilitu pracovněprávních vztahů.
Nová pravidla podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci mají:
Návrh reformy podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikacích má Poslanecká sněmovna projednávat spolu s tzv. flexinovelou zákoníku práce do konce tohoto roku. Předpokládaná účinnost je od ledna 2026.