Nikdo neví, co na něm je. A hlavně to nikdo nezjistí, protože už ho v novějších počítačích není kam strčit. Ale zkuste vyhodit něco, na čem stojí „Důležité“ – a ještě ke všemu se třemi vykřičníky!
Našli jste ho na dně čtvrtého šuplíku. Je zažloutlý, psaný na stroji, ale informačně nabitý. Dozvíte se z něj věci, na které by dnes HR potřebovalo souhlas zaměstnance, firemního právníka a pro jistotu i okresního soudce.
Většině kolegů už ten klikyhák nic neříká. Jen firemní kmeti si vzpomenou, že na téhle vizuální identitě si klient svého času hodně zakládal. Hrnečky ale v kanclech přežijí všechno. Kafe se totiž bude pít, dokud lidstvo nepřijde o horkou vodu. A ještě chvíli potom.

Vždycky, když se na gauči v rohu open spacu uvelebí mladá kolegyně, vzpomenete si, co všechno už zažil, kdo na něm po bujarých firemních večírcích přespával a v jakém stavu. A chcete kolegyni varovat…, ale pak to necháte být.
Už na ně sedá prach. Zaprvé proto, že generace Z pravopis nepotřebuje, jelikož už je sama „někde jinde“. Zadruhé proto, že příručka od Ústavu pro jazyk český je dávno komplet online. A zatřetí proto, že naše papírová pravidla jsou z roku 1941 a chtějí po nás psát thema místo téma.
Hezká vzpomínka. Akorát Karla z firmy Karel a synové už si nikdo nepamatuje. Navíc grafický design ze začátku milénia patří k těm módním vlnám, jejichž návrat si nepřejí ani největší retro nadšenci. A dá-li pánbůh a umělá inteligence, nikdy k němu nedojde.
Asi to byl tehdy dobrý nápad: natočit video, které ukáže, jak skvěle se u nás pracuje. A že jsme jedna velká rodina, co drží při sobě za všech okolností. Jenže uběhlo pět let. Z kolegů ve videu jsou dnes bývalí kolegové, z juniorů manažeři a recepce už dávno vypadá úplně jinak. Jenom video zůstává. Jako připomínka doby, kdy firemní mikiny ještě nebyly vintage.