Co zaměstnance skutečně motivuje a proč vám povinná školení absolutně nestačí?
Jak zaměstnanci vnímají smysluplnost své práce a uplatnění vlastních dovedností či kvalifikace? Jak atraktivní je pro ně osobní rozvoj a vzdělávání? A co lidi nejvíce motivuje? Odpovědi i na tyto otázky přináší aktuální mezinárodní průzkum společnosti Alma Career.
Práce je baví, změnám se ale nebrání
První část průzkumu, realizovaného v 8 zemích střední a východní Evropy mezi více než 11 tisíci zaměstnanci, se zaměřila na náplň a atraktivitu práce. Až 60 % lidí považuje svou práci za zajímavou (v Česku je to dokonce 67 %), přičemž toto procento výrazně roste se zvyšujícím se příjmem. V nejvyšší příjmové skupině hodnotí svou pracovní náplň jako zajímavou téměř dvojnásobný podíl respondentů oproti nejnižší příjmové skupině (42 % vs. 78 %).
Mírná většina (52 %) oslovených zaměstnanců má pocit, že jim jejich aktuální pracovní zařazení umožňuje uplatnit své dovednosti a kvalifikaci. Za užitečnou a smysluplnou pak považuje svou práci přibližně 46 % respondentů. Odpovědi zaměstnanců v České republice se zásadně neliší od průměrných hodnot celého vzorku průzkumu.
Další sledovanou oblastí byla loajalita k současnému zaměstnavateli. Na výrok „Aktuálně vážně zvažuji změnu práce“ odpověděl kladně přibližně každý třetí zaměstnanec (33 %). I v tomto případě se však ukázaly výrazné rozdíly mezi příjmovými skupinami – mezi nejhůře placenými zvažuje změnu práce téměř každý druhý (47 %), zatímco mezi nejlépe placenými jen přibližně každý pátý (22 %). V tomto kontextu je zajímavé zjištění, že u otázky otevřenosti změnit zaměstnavatele nejsou rozdíly mezi příjmovými skupinami až tak výrazné. Odchylky v jednotlivých příjmových skupinách oproti celkovému průměru 54 % se pohybují jen v jednotkách procent.
Čeští zaměstnanci v tomto směru potvrdili, že jsou spíše usedlí a do změn práce se nehrnou. Novým nabídkám je otevřeno jen 47 % z nich. A změnu zaměstnání momentálně vážně zvažuje pouze 28 %, nejméně ze všech zahrnutých zemí.
Průzkum jasně ukazuje, že zaměstnanci s vyšším příjmem se cítí více angažovaní, lépe využívají své dovednosti a méně aktivně hledají nové zaměstnání. Přesto by i mezi nimi téměř polovina zvažovala odchod, pokud by se objevila zajímavá pracovní příležitost. Mezi zaměstnanci s nižším příjmem je podíl těch, kteří si aktivně hledají novou práci, výrazně vyšší, což jasně naznačuje, že konkurenceschopná mzda a viditelné možnosti kariérního růstu jsou pro udržení zaměstnanců klíčové.
Zaměstnanci se podílejí na směrování svého rozvoje
Odborná příprava a vzdělávání jsou dnes již nedílnou součástí většiny pracovišť. Zaměstnanci přitom stále častěji dostávají možnost ovlivnit jejich podobu, což potvrdil i náš průzkum. Z jeho výsledků vyplývá, že nadpoloviční většina zaměstnavatelů (56 %) umožňuje svým zaměstnancům alespoň do určité míry rozhodovat o vlastním osobním rozvoji a vzdělávání.
Možnost volby či ovlivnění rozvoje však roste se zvyšujícím se příjmem a naopak klesá s věkem. Například ve věkové kategorii 25 až 34 let má tuto možnost 59 % respondentů, zatímco ve věkové skupině 55 a více let už jen 46 %. Podobně i v případě příjmů jsou rozdíly výrazné – zatímco mezi 10 % nejhůře placených má možnost ovlivnit výběr rozvoje 39 % zaměstnanců, mezi 10 % nejlépe placených je to až 76 %.
Ve srovnání se zeměmi, ve kterých byl průzkum realizován, se ukazuje, že Česko je v tomto ukazateli nad průměrem. Možnost spolurozhodovat o vlastním odborném růstu poskytuje 60 % firem. Jestliže je zaměstnancům tato možnost dána, většina z nich ji také využívá – naplno nebo téměř naplno ji využívá 41 % dotázaných. Přibližně třetina (31 %) tyto možnosti využívá příležitostně, 17 % jen zřídka a 11 % vůbec ne.
Motivací je zajímavější práce a lepší příležitosti
Téměř polovina respondentů průzkumu (47 %) vnímá vzdělávání jako osobní investici do svých dovedností a budoucí kariéry. Tento postoj je obzvlášť silný v České republice a na Slovensku, kde téměř 60 % zaměstnanců absolvuje vzdělávání s cílem zlepšit své kariérní vyhlídky. Pro zaměstnavatele to představuje příležitost využít vzdělávání nejen k posílení angažovanosti a loajality, ale také jako prostředek k urychlení růstu firmy prostřednictvím rozvoje kvalifikovanější pracovní síly.
Menší část respondentů (37 %) se vzdělává z obavy, aby nezaostávala, a jen 17 % uvádí jako důvod to, že vzdělávání je povinné. I tak je zde ještě prostor pro to, více se zaměřit na komunikaci a zdůrazňování přínosů vzdělávání a osobního rozvoje pro každého jednotlivce.
Pro zaměstnavatele je vzdělávání jedním z významných kroků k udržení zaměstnanců, samo o sobě však nestačí. „Zjištění průzkumu dokazují, že ačkoli zaměstnanci považují svou práci za zajímavou a cení si příležitostí ke zdokonalování svých dovedností, jsou připraveni odejít, pokud nemohou uplatnit to, co se naučili,“ komentuje Jozef Plško, ředitel pro PR a komunikaci ve společnosti Alma Career. „Úspěchu dosáhnou organizace, které kombinují konkurenceschopné mzdy a benefity se strukturovanými vzdělávacími programy a které kladou důraz na kariérní růst jako součást své nabídky zaměstnaneckých hodnot.“
Přečtěte si víc
Neviditelné překážky prosperity: Co brzdí český trh práce podle nové Datové snídaně Alma Career?
60 % firem bere digitalizaci jako velkou příležitost. Většina ale cítí rezervy ve vzdělávání svých lidí
10 nejčastějších bariér při změně práce. Pomozte je lidem překonat a budou vaši
