
Když se řekne práce na letišti, řada lidí si představí piloty nebo palubní personál. Ti ale zaměstnanci Letiště Praha nejsou. Společnost Letiště Praha zajišťuje provoz na zemi – od bezpečnostních kontrol a údržby přes hasiče a ostrahu až po gastronomii. Téměř 3 000 zaměstnanců a zhruba 600 spolupracovníků na dohodu tu zastává více než 600 různých profesí. Mezi nimi jsou pro mnohé i méně očekávané role, například včelař nebo pracovník čistírny odpadních vod.

Přibližně dvě třetiny zaměstnanců tvoří provozní a technické profese. Letiště navíc funguje nepřetržitě a jako kritická infrastruktura podléhá řadě bezpečnostních pravidel. U většiny pozic je proto součástí nástupu prověření spolehlivosti a zdravotní prohlídka, někde výběrové řízení zahrnuje také legislativou vyžadovanou psychodiagnostiku nebo další povinné kroky. Od prvního setkání s kandidátem do jeho nástupu se tak firma prakticky nemůže dostat pod jeden měsíc.
Běžně přitom hledá kolem 50 lidí na 25 až 30 otevřených pozic. Nejsložitěji se obsazují techničtí specialisté, projektoví manažeři, IT profese, řemesla a některé manažerské role kombinující vedení lidí s vysokou odborností. Jak takové požadavky zvládnout? O zkušenosti se podělila Martina Klecker Kněžourová, HR ředitelka Letiště Praha.
Podle Martiny Klecker Kněžourové jsou dnes kandidáti opatrnější než dřív, sledují například hodnocení firmy na Atmoskopu. „Více zvažují stabilitu zaměstnavatele a víc si ho prověřují dopředu. Nestačí tedy jen zveřejnit inzerát, ale je potřeba dlouhodobě pracovat na značce zaměstnavatele,“ říká HR ředitelka.
Letiště proto nespoléhá jen na inzerci. Aktivně oslovuje specialisty, pracuje se sociálními sítěmi, LinkedInem, databázemi životopisů i vlastními kariérními stránkami. Autentičnost náborových kampaní podporuje to, že v nich vystupují skuteční zaměstnanci.
Důležitá je realistická představa o práci a nárocích na zaměstnance. Dobře je to vidět u hromadných výběrových řízení třeba na bezpečnostní kontrolu. Kandidáti se hned na začátku dozvědí, jak práce a směny vypadají, jaká pravidla musejí splnit nebo co obnáší fyzický kontakt s cestujícími. Ukážou jim například i vzorové rentgenové snímky, aby si každý mohl ověřit, zda na nich dokáže rozeznat potřebné objekty. Pokud už v tomto kroku uchazeč zjistí, že práce není pro něj, nemusí pokračovat do následné fáze individuálních pohovorů.
Stejný princip – přibližovat realitu – letiště používá v kampaních. Cílem je, aby kandidáti věděli, do čeho jdou, a firma později neřešila odchody způsobené jinou představou o práci. Konkrétně tak například u pozic v letištních saloncích neukazují jen elegantní prostředí a setkávání s cestujícími, ale i přípravu občerstvení nebo další méně viditelné části provozu.
Personální potřeby se na letišti plánují zhruba rok dopředu na základě očekávaného provozu (počty cestujících, přílety a odlety letadel, jejich obsazenost a podobně). Do procesu vstupují HR business partneři, controlling, plánování i náborový tým. Data ukazují plánované počty lidí, známé odchody nebo končící smlouvy. Business partner k nim přidává znalost provozu: sezonu, nemocnost, přesčasy, změny procesů nebo novou legislativu.
Právě spojení dat s realitou je podle HR ředitelky zásadní. HR může rozhodnout například i o náboru nad původně plánovaný stav, pokud ví, že se blíží období s vyšší nemocností nebo provozní změna, která zvýší personální nároky.
U některých specializovaných (zejména technických) rolí navíc nestačí najít odborníka na trhu. Nový člověk se musí naučit, jak přesně fungují technologie a vazby právě na pražském letišti. Pro tyto případy vznikl program Future Ready. Nový zaměstnanec pracuje až rok po boku zkušeného specialisty, který se chystá například do důchodu, a postupně od něj přebírá potřebné know-how.
Letiště pracuje i s lidmi, kteří zatím práci nehledají. Pořádá například kariérní dny přímo ve vlastních prostorách. Jednotlivá pracoviště tam představují sami zaměstnanci a návštěvníci se dostanou i do reálného prostředí. Zkušenost opakovaně ukazuje velký zájem z řad veřejnosti, kdy lidé dorazí ve svém volném čase o víkendu. Akce tak není jen o okamžitém náboru, ale i o dlouhodobém budování značky zaměstnavatele.
Letiště Praha obdrží ročně přes 20 tisíc životopisů. Nábor zajišťuje tým náborářů a psychologů, jehož kapacita odpovídá cca šesti plným úvazkům. Tento tým zvládne vlastními silami naprostou většinu výběrových řízení. Při desítkách paralelně probíhajících náborů je třeba, aby všichni pracovali se stejnými informacemi.
Centrálním nástrojem pro řízení náborů je Teamio. Přístup do něj mají náboráři i hiring manažeři, kteří mohou kandidáty hodnotit a mají přehled o stavu výběrových řízení do svého týmu. Přes Teamio letiště také organizuje pohovory, komunikuje s uchazeči a pracuje s databází kandidátů, kteří aktivně hledají zaměstnání.
„Pokud máme desítky otevřených pozic, potřebujeme mít informace o všech kandidátech na jednom místě. Teamio je pro nás takové jedno místo pravdy pro nábor,“ shrnuje Martina Klecker Kněžourová.
Zkušenost Letiště Praha se dá shrnout do tří doporučení.
Nábor nikdy neskončí ve chvíli, kdy firma zrovna nikoho nehledá. To, jak komunikuje a jakou zkušenost vytváří dnes, může rozhodnout o tom, zda se jí vhodný člověk ozve za několik měsíců nebo let.