
Umělá inteligence se v pracovním prostředí zabydluje rychleji, než se možná zdá z firemních strategií a interních směrnic. Zatímco společnosti zavádění AI často teprve opatrně promýšlejí, lidé už ji dávno zkoušejí v praxi. Ukázal to první velký průzkum na toto téma mezi zaměstnanci v Česku, který Alma Career realizovala na podzim 2025.
A právě v tom je možná nejdůležitější zjištění pro HR: hlavním tahounem změny nebudou jen organizace, ale sami lidé, pokud jim nové nástroje prokazatelně šetří čas a usnadňují práci.
Debata o AI se často zužuje na otázku, koho nahradí. Data ale ukazují, že podstatnější proměna se odehrává jinde. Nejde ani tak o masové mizení profesí, jako spíš o změnu jejich obsahu. Technologie postupně proměňují:
Podle evropských dat se mezi nejžádanější kompetence stále výrazněji dostává schopnost adaptability a ochota učit se nové věci. Ne proto, že by vznikla jedna univerzální dovednost budoucnosti, ale proto, že se pracovní náplň mění napříč obory a rolemi.
„Nejde o konkrétní seznam nových dovedností, který by AI přinesla. Vidíme hlavně výrazný tlak na to, aby se lidé dokázali rychle učit a přizpůsobovat,“ říká Tomáš Ervín Dombrovský, analytik trhu práce Alma Career.
To potvrzují i postoje samotných zaměstnanců. Mezinárodní data ukazují, že většina lidí již dnes vnímá, že generativní AI změnila způsob, jakým hledají informace, přemýšlejí o úkolech nebo si organizují práci. Zároveň převažuje očekávání, že v příštích letech budou tyto změny ještě silnější.
Obavy z úplného nahrazení technologií přitom zůstávají spíše menšinové. V Evropě se podle studie společnosti Ipsos týkají zhruba jen 10 % zaměstnanců. Mnohem častěji lidé očekávají, že se promění způsob jejich práce, ne to, že by zcela zmizela.
Česká data Alma Career ukazují, že AI už dávno není okrajová záležitost několika technických profesí. Nadpoloviční většina zaměstnanců uvádí, že ji alespoň občas používá v běžném životě, a 16 % dokonce pravidelně, prakticky na denní bázi. Vedle hledání informací nebo řešení každodenních situací se objevuje i zajímavý posun: lidé začínají AI využívat jako pomoc při pracovních a kariérních úvahách. Ne nutně jako neomylného rádce, ale jako snadno dostupný první názor, se kterým lze konzultovat situaci v práci, další směřování nebo to, co by mělo smysl se doučit.
(16 % denně, 40 % příležitostně)
(11 % pravidelně, 23 % občas)
Zdroj: JobsIndex, podzim 2025
Ještě důležitější je ale dění přímo na pracovišti. V Česku už má s používáním AI v práci zkušenost zhruba třetina zaměstnanců a 11 % ji používá pravidelně. Nejčastěji jde o nástroje typu ChatGPT nebo Copilot. Zásadní není ani tak pořadí jednotlivých aplikací, ale motivace, která za jejich používáním stojí. Plných 81 % lidí, kteří AI při práci alespoň občas využívají, říká, že jim pomáhá být efektivnější. A to je velmi silný signál.
Z pohledu HR to znamená jediné: pokud zaměstnanci vidí okamžitý přínos, budou nové nástroje používat i bez velkých transformačních programů. Firemní adopce AI je zatím často pomalá a opatrná, mimo jiné i kvůli bezpečnostním otázkám.
Podle zaměstnanců v Česku jejich zaměstnavatelé AI častěji podporují, než zakazují, ale jen menší část firem ji podporuje opravdu aktivně a systematicky. Přesto se technologie do práce propisují už teď.

Právě tady ale začíná druhá, pro firmy možná ještě důležitější část příběhu. Jestliže AI zvyšuje efektivitu a mění náplň práce, roste tlak na vzdělávání a rozvoj lidí. Dobrá zpráva je, že firmy si to zjevně uvědomují: zhruba 60 % z nich pro letošek deklaruje investice do digitalizace včetně AI a zhruba polovina také do rozvoje a vzdělávání zaměstnanců. Jenže samotná investice ještě neznamená, že se změna opravdu propíše do každodenní zkušenosti lidí.
Z pohledu zaměstnanců totiž situace tak přesvědčivě nevypadá. Možnost vzdělávání při práci uvádí jen 44 % z nich a intenzivně ji využívá jen menší část. Ještě slabší jsou data tam, kde jde o skutečný posun. Jen čtvrtina zaměstnanců říká, že má ve firmě širší možnosti osobního růstu a rozvoje, a jen 24 % má pocit, že díky současné práci a investicím zaměstnavatele roste jejich uplatnění na trhu práce. Pro většinu lidí tak zůstává realitou spíše stagnace než rozvoj.
Zdroj: JobsIndex, podzim 2025
To je v době technologické změny zásadní problém. Lidé se nechtějí učit jen proto, aby absolvovali další školení. Chtějí vidět, že nové dovednosti povedou k zajímavější práci, širšímu záběru nebo lepší perspektivě. Pokud tuto vazbu nevidí, motivace klesá. A v krajním případě se může investice do rozvoje firmě vrátit jinak, než čekala: zaměstnanec se něco naučí, ale odejde tam, kde to může lépe využít.
„Investice do vzdělávání musí být propojené s konkrétní kariérní perspektivou. Jinak hrozí, že vychováte lidi pro konkurenci,“ upozorňuje Tomáš Ervín Dombrovský.
Pro HR z toho plyne poměrně střízlivý, ale důležitý závěr. Umělá inteligence není jen další nástroj, který je potřeba lidem zpřístupnit a krátce vysvětlit. Je to urychlovač změny, který velmi rychle ukáže, zda firma opravdu umí pracovat s rozvojem lidí, vnitřní mobilitou a kariérními cestami.
Tam, kde vzdělávání zůstane oddělené od reálného profesního posunu, přidá AI jen další vrstvu frustrace. Tam, kde se podaří propojit nové nástroje s konkrétní perspektivou zaměstnanců, může být naopak silným impulzem pro vyšší produktivitu i udržení talentů.
AI tedy pravděpodobně nezmění svět práce tím, že by lidem ve velkém „brala práci“. Spíš ho ovlivní tím, že bude rychleji než dosud proměňovat samotný způsob práce. A firmy, které tuto změnu uchopí nejen technologicky, ale i rozvojově, z ní mohou vytěžit mnohem víc než pouze úsporu času.