Dvě třetiny lidí zní jako hodně. Ale zároveň to není tak, že by si Češi dovolenou vůbec neužívali. Podle zjištění průzkumu Platy.cz jen jedno procento pracuje ve stejném tempu jako normálně. Šest procent si každý den vyhradí na práci aspoň nějaký čas. Až 18 % se občas podívá do e-mailu a vyřeší nutné věci. A dalších 36 % Čechů pracuje jen výjimečně, když se jim někdo z firmy sám ozve s neodkladnou záležitostí. Zbylých 39 % odmítá přerušit relaxaci a řešit cokoli pracovního.
Není to tak, že by šéfové své podřízené k práci na dovolené nutili. Aktivní jsou spíše sami zaměstnanci. Chtějí si zachovat přehled (33 %), cítí odpovědnost vůči klientům nebo zakázkám (33 %) nebo jsou přesvědčeni, že by bez nich práce stála (30 %). Celých 13 % zaměstnanců pak přiznává, že jsou v zajetí zvyku kontrolovat pracovní telefon či notebook. Jen pětina respondentů uvedla, že na dovolené pracují proto, že to od nich očekávají jejich nadřízení.
Důležité zjištění průzkumu Platy.cz je i v tom, kdo vlastně na dovolené pracuje. Výrazně častěji jsou to lidé s vyšší mzdou. Jen 10 % vrcholových manažerů u moře či na chalupě skutečně odpočívá a nepracuje. Je tu ale jeden paradox: právě lidé s vyšším příjmem častěji uvádějí, že se po dovolené cítí zrelaxovaní (91 % ku 75 % u lidí s nižší mzdou).
Přestože zaměstnanci pracují často z vlastní iniciativy, pro firmy to nemusí být bez následků. Jaká rizika jim to přináší?
Zaměstnanec má během dovolené právo na nepřetržitý odpočinek. Při práci o dovolené mohou nastat problémy s překročením povoleného rozsahu pracovní doby, finanční kompenzací nebo v případě úrazu v souvislosti s pracovními úkoly.
Pokud si zaměstnanec od práce prakticky nikdy neodpočine, dlouhodobě klesá jeho schopnost soustředění, produktivita a odolnost vůči stresu. A stoupá tím riziko vyhoření. Neustálá pracovní pohotovost i během dovolené může vést také k úzkostem nebo poruchám spánku. Neschopnost oddělit pracovní a volný čas může také mít negativní dopad na zaměstnancovy vztahy doma.
Pokud vedení umožňuje nebo podporuje práci o dovolené, může to vytvářet neformální tlak na ostatní zaměstnance, aby jednali stejně – i když nechtějí. To vede k toxické pracovní kultuře, kde je normou být neustále dostupný. Podobným narušováním volného času klesá důvěra v zaměstnavatele a může stoupat fluktuace. A zároveň pokud někteří zaměstnanci během dovolené pracují a jiní ne, roste ve firmě napětí a pocit nespravedlnosti.
Při práci mimo kancelář nebo zabezpečenou domácí síť hrozí vyšší riziko kybernetických útoků, úniku dat nebo napadení malwarem (například při připojování k veřejným wi-fi sítím). Pokud navíc zaměstnanec používá na dovolené k práci soukromý počítač nebo telefon bez firemních bezpečnostních standardů, zvyšuje to pravděpodobnost úniku citlivých firemních informací. Škoda může být řadově vyšší, než kdyby pracovník daný úkol odložil na dobu po dovolené.
1. Nastavte si jasná pravidla
Firma by měla explicitně komunikovat, že dovolená je určená k odpočinku a zaměstnanci mají právo na úplné odpojení. Dále zajistit za daného člověka náhradu a zastupitelnost, aby pracovník necítil tlak řešit úkoly během dovolené. A nakonec si se zaměstnancem vyjasnit, v jakých naprosto výjimečných případech ho může firma během dovolené kontaktovat.
2. Postarejte se o technickou stránku
Doporučujeme v e-mailovém klientovi nastavit automatickou odpověď s jasnou informací o termínu návratu a kontaktní osobě. Případně e-maily rovnou přeposílat kolegovi, který „dovolenkáře“ zastupuje. Pokud je opravdu nezbytné pracovat i během volna, doporučte zaměstnanci využívání VPN připojení a firemních notebooků či telefonů s aktuální ochranou.
3. Pěstujte firemní kulturu
Manažeři by měli sami dovolenou dodržovat a ukazovat, že odpojení je normální a žádoucí. Ideálem je i prevence vyhoření a osvěta o správném time-managementu. A do třetice podpora dovolenkových benefitů.