
Princip je jednoduchý. Lidé si mezi sebou rozlosují, komu z kolegů koupí dárek. Obvykle se stanoví i finanční limit. Na vánočním večírku se pak dary za všeobecného veselí rozdají.

Zní to hezky. Problém je, že nás Secret Santa občas nutí kupovat věci pro kolegy, o kterých vůbec nic nevíme, nebo je rovnou nemáme rádi. Anebo hůř: pro šéfa. Anebo ještě hůř: pro podřízeného. A bohužel to taky přímo vybízí k nevhodným, „vtipným“ darům.
Posbírali jsme 7 skutečných případů, kdy se to nepovedlo:
Na jednom z veřejných fór si zaměstnankyně postěžovala na svou nadřízenou: „V rámci tajného Ježíška jsem šéfce koupila náplň do osvěžovače do její kanceláře. Vybrala jsem její oblíbenou značku i vůni. Protože jsem byla pořád pod finančním limitem, přikoupila jsem ještě roztomilou krabici a naplnila ji vlastnoručně poskládanými origami. Prostě hezký dárek.“
Šéfka jí na oplátku dala přáníčko s textem: „Bylo skvělé s tebou celý rok pracovat, ale teď už jdi uklidit ten svinčík ve skladu.“
„Měla u předávání přede všemi záchvat smíchu a já se musela uculovat s ní. Když se jí ostatní zeptali, jestli je to všechno, řekla, že ne. Pak mě cestou z večírku vzala autem a koupila mi na benzince kafe na firemní kartu. A celou dobu jsem musela poslouchat, jak hrozně vtipné přání pro mě vybrala.“
V roce 2024 obletěl média případ manažera velkého britského obchodního řetězce, který dal kolegyni v rámci tajného Santy vibrátor. Co mu přišlo jako parádní nápad, mělo fatální dopady. Firma nařídila vyšetřování a manažera propustila. A to přesto, že se ho kolegyně zastávala s tím, že si podobně „lechtivé“ dárky dávali všichni.
Přišel ale ještě jeden zvrat a rána pro reputaci firmy. Propuštěný manažer řetězec zažaloval a soud konstatoval, že interní vyšetřování nebylo dostatečně důkladné a propuštění bylo nespravedlivé.
Některé „vtipy“ zkrátka připadají vtipné jen těm, kdo s nimi přišli. Dokazuje to i příklad z firmy, kde manažer koupil kolegovi vídeňské párky v konzervě – a k tomu projímadlo. Výsledkem bylo trapné ticho a dlouhé pohledy do země.
Nápad kolegů neocenil ani další obdarovaný: „Svěřil jsem se v práci, že moje dospívající dcera v posledních měsících přibrala a že ji to trápí. To jsem ale neměl dělat. Kolegové mi dali k Vánocům činku, abych posílil ruce a zvládl ji i do budoucna uzvednout. Fakt mě to naštvalo.“
Taky se vám někdy stalo, že jste se netrefili s dárkem? Se vzpomínkou na trapas se svěřila další zaměstnankyně: „Stala se mi hrozná věc, měli jsme v práci tajného Santu a já jsem na to zapomněla. Zpanikařila jsem a narychlo koupila ve večerce nějaký šampón, co aspoň nevypadal úplně lacině. Vůbec jsem nepřemýšlela. Rozbalila ho kolegyně a rozbrečela se, že si myslíme, že je špindíra.“

„Náš šéf rozhodl, že nastaví limit pro tajného Santu na 200 korun. Ale že jeden vybraný zaměstnanec dostane nový iPhone. Na večírku měl na sobě balíček té velikosti moje jméno. Nemohl jsem se dočkat, až ho přede všemi rozbalím. Uvnitř opravdu byl nový telefon – ale dětský, plastová hračka, co navíc po zmáčknutí tlačítka hrála nějakou otravnou melodii. Šéf se mohl potrhat smíchy. Ostatní mlčeli. A mně bylo do breku,“ vzpomíná další.
„Dělala jsem v jedné firmě dlouhá léta uklízečku. Myslela jsem, že mě berou jako normální zaměstnankyni. Měla jsem radost, když mě přizvali do Secret Santy. Až do chvíle, než mi dali sadu čisticích prostředků. Fakt se mě dotklo, že o mně ani po těch letech nic nevědí.“
Jak nastavit pravidla tajného Ježíška, aby neohrozil vztahy mezi zaměstnanci ani reputaci firmy navenek?
Chcete víc témat ze světa HR? Stáhněte si unikátní ročenku zdarma do mobilu nebo na monitor.
