Když o pomoci rozhodují zaměstnanci. Jak zapojit lidi do firemní filantropie
Článek k poslechnutí
Podle průzkumu Fóra dárců dnes většina zaměstnanců považuje za důležité, aby jejich firma dávala peníze na veřejně prospěšné účely. Pro 20 % je to dokonce velmi důležité a může to u nich hrát roli i při rozhodování o změně zaměstnání.
Speciálně podpora komunitních projektů a aktivit se i z tohoto důvodu stala standardem minimálně pro větší firmy.
Zaměstnanecká filantropie k tomu všemu nabízí způsob, jak lidi do firemního dárcovství aktivně zapojit. Podnik poskytne prostředky a nastaví pravidla, zaměstnanci přinesou znalost svého okolí, vlastní zkušenosti a témata, která považují za důležitá. Výsledkem může být podpora organizací, které by se do běžného firemního výběru vůbec nedostaly, a zároveň silnější vztah lidí k tomu, co jejich zaměstnavatel dělá.
Pro začátek přitom stačí malý rozpočet, několik jasných pravidel a ochota skutečně nechat zaměstnance rozhodnout.
4 způsoby, jak to může vypadat
Mechanismus pomoci se dá přizpůsobit velikosti firmy, rozpočtu i tomu, jak velkou část rozhodování chce zaměstnavatel lidem předat. Jaké jsou možnosti?
1. Každý zaměstnanec dostane svou částku na pomoc
Firma stanoví konkrétní částku na jednoho zaměstnance a lidé sami vyberou jejího příjemce. Model nabízí velkou míru autonomie a zároveň se snadno vysvětluje.
Tuto cestu čerstvě zvolil například Jablotron v programu Moje Nadace.
Každý zaměstnanec Jablotronu dostal k dispozici virtuálně 5000 korun, které mohl věnovat vybranému projektu nebo organizaci. V prvním ročníku se zapojilo 327 lidí a společně rozdělili více než 1,6 milionu korun mezi 101 projektů po celé republice.
Z jednotlivých pětitisícových částek přitom mohly vzniknout poměrně významné dary. Když se pro jednu organizaci rozhodlo více kolegů, jejich podpora se sečetla. Například organizaci Maminy s rakovinou podpořilo 51 zaměstnanců a výsledný dar dosáhl 255 tisíc korun.
2. Zaměstnanci projekty nominují a pak o nich hlasují
Firma nejprve sesbírá návrhy a z nich vytvoří užší výběr. O podpořených projektech rozhodne zaměstnanecké hlasování.
Takto funguje například program Nadace PPF. Lidé mohou nominovat projekt, ke kterému mají blízký vztah, a požádat pro něj až o 2 miliony korun. V roce 2025 výsledky zaměstnaneckého hlasování rozhodly o podpoře opravy kostelních varhan nebo o pomoci záchranné stanici pro volně žijící zvířata.
3. Firma zvýší dary zaměstnanců
Takzvaný matching staví na osobní iniciativě lidí. Zaměstnanec přispěje svými penězi a zaměstnavatel jeho dar navýší vlastní částkou.
Na tomto principu funguje například matchingový fond Společně s ČSOB. Za posledních deset let takto zaměstnanci banky a veřejnost vybrali 7,8 milionu korun na 196 projektů a banka přidala další 4,7 milionu.
4. Firma může věnovat čas zaměstnanců
Populární možností je také vyčlenit zaměstnancům jeden nebo více pracovních dnů ročně na dobrovolnickou práci či odborné poradenství pro neziskovou organizaci.
Když se filantropie propojí s firemní kulturou
Pro HR je na podobných programech zajímavá především participace. Zaměstnanci dostávají možnost spolurozhodovat o tématu, které má společenský přesah a zároveň reprezentuje hodnoty firmy navenek.
Rozdíl mezi větami „firma letos podpořila organizaci X“ a „vyberte, koho letos společně podpoříme“ je výrazný. Ve druhém případě lidé ovlivňují konkrétní rozhodnutí a vidí jeho výsledek.
Takový program může též přirozeně propojovat zaměstnance mezi sebou. V Jablotronu patřilo přímo mezi cíle otevírat témata nesouvisející bezprostředně s pracovní náplní a vést lidi k diskuzi o společné podpoře.
Firma zároveň získává přístup k desítkám nebo stovkám tipů na zajímavé lokální projekty a organizace. Zaměstnanci znají své okolí z jiné perspektivy než centrála nebo specializované CSR oddělení. Mohou upozornit na iniciativy, o kterých by se firma jinou cestou dozvěděla jen obtížně.
Význam může mít i samotný princip důvěry. Zaměstnavatel vyčlení prostředky a část rozhodnutí vědomě předá lidem. Dává tím najevo, že jejich úsudek bere vážně.
Nastavte jasná pravidla
Čím větší svobodu zaměstnanci dostanou, tím důležitější jsou srozumitelná pravidla.
Před spuštěním programu by mělo být jasné:
- kolik peněz se rozděluje,
- kdo může příjemce navrhnout,
- jaký typ příjemců firma očekává,
- která témata z právních, etických nebo reputačních důvodů podporovat nechce.
Stejně důležité je předem určit, kdo příjemce prověří. U menšího programu tuto roli zvládne interní tým. U většího počtu projektů může dávat smysl externí partner se zkušenostmi s neziskovým sektorem a administrací darů. Program Jablotronu například zajišťovala Nadace VIA.
Pravidla pomáhají hlavně v jedné věci: zaměstnanec se už při rozhodování pohybuje ve vymezených mantinelech, a snižuje se tak riziko, že firma bude muset jeho nápad později zavrhnout.
Ukažte výsledky
Po skončení programu se vyplatí prezentovat výsledky. Kolik lidí se zapojilo? Kam peníze putovaly? Které projekty získaly největší podporu? A pokud je to možné, co se díky darům podařilo uskutečnit?
Právě konkrétní dopad může motivovat další lidi, aby se příště zapojili také.
6 kroků, jak zapojit do filantropie zaměstnance i v menší firmě
- Začněte menší částkou
Berte první ročník jako pilotní. Důležité je, aby lidé skutečně mohli ovlivnit, kam půjde. - Vyberte nejjednodušší mechanismus
Pro menší tým bývá nejsnazší nominace a hlasování. Každý navrhne jednu organizaci nebo projekt a společně pak vyberou, koho podpořit. - Držte pravidla na jednom místě
Sepište stručně, kdo může návrh podat, jaký typ organizací lze podpořit, kolik peněz je k dispozici a do kdy se rozhoduje. - Nominované organizace si prověřte
Ověřte, že organizace skutečně existuje, má jasně popsanou činnost a může dar přijmout. - Udělejte z výsledku společnou věc
Po hlasování představte vítězný projekt a vysvětlete, proč získal podporu. - Po prvním kole systém dolaďte
Zeptejte se lidí, jestli jim způsob výběru vyhovoval a co by příště změnili. Druhý rok můžete přidat další projekt, zvýšit rozpočet nebo vyzkoušet jiný model.
Foto Terezy Nalezené: Jana Mensatorová
Přečtěte si víc
