Většina zaměstnanců chce mít ve firmě transparentní systém mezd
Článek k poslechnutí
Podle dotazování z jara 2026 chce 53 % zaměstnanců, aby jejich firma měla transparentní systém odměňování. Naopak pouze 28 % si přeje, aby veškeré informace o mzdách zůstaly neveřejné.
Ukazuje se, že chystaná legislativní změna není jen otázkou nových paragrafů v zákoníku práce, ale má přímý vztah ke každodennímu fungování firem.
Nová legislativa otevře téma rovných mezd naplno
Evropská směrnice o transparentnosti odměňování má posílit princip stejné odměny za stejnou nebo stejně hodnotnou práci. Motivací k ní je primárně gender pay gap, tedy rozdíl ve mzdách mezi muži a ženami, který je zrovna v Česku obrovský. Už u absolventů a absolventek stejných oborů dosahuje 4 až 8 procent. A tento počáteční rozdíl pak jen podporuje celkový strukturální pay gap, který je u nás ve veřejném sektoru 17,4 % a v soukromém alarmujících 19,6 %. Celkově hůř je na tom v Evropě už jenom Estonsko.
Plánovaná transpozice evropské směrnice do českého práva je minimalistická a rozložená do několika let. Přesto pro firmy znamená změny v řadě oblastí: v náboru, nastavování mezd, práci s interními daty a v komunikaci se zaměstnanci.
Uchazeči mají mít předem informace o nástupní mzdě nebo jejím rozpětí. Firmy se jich zároveň nebudou smět ptát, kolik vydělávali v předchozí práci. Zaměstnanci pak budou mít právo žádat informace o tom, jak se jejich mzda určuje, a také o průměrné úrovni odměňování u stejné nebo stejně hodnotné práce.
Když firma mlčí, lidé hledají odpovědi jinde
Jak se o mzdách v českých firmách mluví, nebo spíš nemluví dnes? Celých 42 % zaměstnanců nemá podle průzkumu JobsIndex informace o systému odměňování vůbec žádné. Dalších 22 % se k nim dostalo jen neformální cestou.
Ještě méně toho lidé vědí o samotné výši mezd. Více než polovina zaměstnanců vůbec netuší, kolik se v jejich firmě vydělává, čtvrtina má pouze zákulisní info.
Právě neformální cesty, kterými k zaměstnancům proudí citlivé údaje, jsou pro firmy rizikové. Když chybí jasné vysvětlení, vzniká prostor pro spekulace. Lidé si obrázek o mzdách skládají z toho, co zaslechnou v kuchyňce, z poznámek kolegů nebo z pracovních inzerátů. A tahle jejich představa bývá obvykle horší než realita, což vede k pocitu nespravedlnosti a frustraci. Tady by transparentnost ve mzdách měla firmám výrazně pomoci.
JobsIndex dlouhodobě ukazuje také to, že zaměstnanci sledují, jaké nabídky firma vypisuje pro nové lidi. Vaše inzeráty čtou možná pozorněji než uchazeči. A samozřejmě jim silně vadí, když nováčkům slibujete víc, než oni sami vidí na výplatní pásce. Pro HR je to důležitý signál, že nástupní mzdy, náborové kampaně a interní odměňování nejde vnímat odděleně.
Zaměstnanci plánují nová práva využít
Jak se zaměstnanci staví k novým možnostem, které jim má přinést připravovaná legislativa? Podle JobsIndexu 20 % z nich určitě využije možnost požádat firmu o informace ke mzdám. Dalších 34 % to zvažuje. Jinými slovy: více než polovina zaměstnanců se začne o odměňování ve firmě víc zajímat.
Pro HR to bude velká zkouška. Nepůjde jen o to odpovědět podle zákona. Stejně důležité bude věci sdělit srozumitelně, konzistentně a tak, aby to nevytvářelo další pochybnosti.
Má nižší mzdu než kolega? Bude s tím chtít něco dělat
Transparentnější odměňování může otevřít i nepříjemné situace. Pokud zaměstnanec zjistí, že má výrazně nižší mzdu než kolegové, kteří dělají podobnou práci, pravděpodobně to nenechá být.
JobsIndex ukazuje, že 45 % lidí by v takové situaci vyjednávalo o zvýšení mzdy. Dalších 25 % by vyjednávalo a zároveň hledalo novou práci. Dalších 11 % by se rovnou začalo poohlížet po jiném místě. A jen 5 % lidí by nedělalo nic.
To by mělo firmy varovat. Z dotazu na mzdu se velmi rychle může stát otázka důvěry, férovosti a pracovní budoucnosti.
Přečtěte si víc
