Česká populace stárne a ubývá lidí v produktivním věku. Už dnes je mezi českými pracujícími podle ČSÚ nejsilnější skupina 45 až 59 let. A s blížícím se odchodem velmi početné generace Husákových dětí do důchodu budou muset firmy najít způsob, jak v práci udržet lidi do co nejvyššího věku. A tím pádem bude čím dál důležitější téma zdraví zaměstnanců.
Pohled do celoevropských dat nenabízí úplně optimistický obrázek. Eurostat v roce 2022 zkoumal, kolik let se lidé dožívají ve zdraví. Neboli bez nemocí, které výrazně omezují jejich fungování. A Česko zůstalo pod průměrem EU. Lidé u nás průměrně ve zdraví žijí 61,8 roku. V Unii je to 62,6 let. Přičemž premianti z Malty dokázali toto číslo vytáhnout až k sedmdesátce.
Kolik let lidé průměrně prožijí ve zdraví
Zdroj: Eurostat 2022
Zároveň se v Česku prodlužuje průměrná délka pracovního života. Za poslední čtvrtstoletí o více než 3 roky na 36 odpracovaných let. A bude se dál posouvat s odchodovým věkem do důchodu. Doháníme tím vyspělé země jako Švédsko nebo Švýcarsko, kde se pracuje více než 40 let. Pracovní trh by ale potřeboval, aby se adekvátně prodloužila i doba života ve zdraví.
Jak se problémy se zdravím projevují na pracovním výkonu? Jedna věc je tzv. absentismus. V roce 2023 u nás bylo vystaveno 2,5 milionu neschopenek v průměrné délce 31 dnů. Nejčastější příčinou byly nemoci dýchací soustavy: záněty, chřipka a podobně. Ve stočlenné firmě každý den chyběli v průměru 4 zaměstnanci.
Ještě mnohem vyšší náklady však firmám způsobuje tzv. prezenteismus. Tedy doba, po kterou se zaměstnanec v pracovní době své práci nevěnuje naplno nebo ji vykonává neefektivně. Zatímco u zdravého a v základních aspektech zaměstnání spokojeného člověka je to zhruba 15–20 %, u lidí se zdravotními problémy (nebo s jinými potížemi v práci) až 40 %, v opravdu závažných případech i výrazně přes 50 %.
Může to vést ke špatným rozhodnutím a v krajním případě i k úrazům, nebo dokonce úmrtím způsobeným nesoustředěním.
Odpověď je jednoduchá: pomoct zaměstnancům zdravotním trablům předcházet. Na zdraví se totiž podle různých výzkumů nejvíc odráží individuální chování. Víc než genetika, sociální zázemí nebo životní prostředí.
Firmám se prevence rozhodně vyplatí. Náklady se tady podle odhadů Státního zdravotního ústavu a ministerstva zdravotnictví podnikům vrátí až 5krát.
Zrovna v prevenci přitom nijak neexcelujeme. Podle studie Česko: Zdravotní profil země 2023 je u nás úmrtnost na příčiny, kterým lze předejít a jsou léčitelné, o 25 % vyšší, než je průměr EU.
Mezi největší rizikové zdravotní faktory patří v Česku podle zmíněné studie špatné stravovací návyky, kouření, znečištění ovzduší, alkohol a nízká fyzická aktivita. V takřka všech těchto oblastech jsme na tom hůř než průměr EU. Jen u alkoholu jsme na tom stejně. Vyplývají z toho i možná preventivní opatření:
Chcete víc informací a dat ze světa HR? Stáhněte si zdarma novou ročenku Alma Career.