Vývoj mezd v Česku: kde se bere nejvíc a kolik lidem přidat v příštím roce?
Data Českého statistického úřadu a průzkum Alma Career mezi zaměstnanci JobsIndex ukazují, jak se zvyšovala mzda v ČR v posledním období, jak lidé tento vývoj hodnotí a jaká mají očekávání na příští rok. Naznačují také, jaký růst mezd bude v roce 2026 potřeba, aby si firmy zachovaly konkurenceschopnost a aby si udržely zaměstnance, jejich spokojenost, angažovanost, a tím pádem i výkonnost.
Vloni začaly mzdy i po očištění o inflaci růst. Na předchozí propady to zatím nestačí
Rok 2024 provázelo slušné nominální tempo růstu mezd. Mzdy vzrostly o 7,1 % na průměrných 46 165 Kč. Mohli jsme ale sledovat velmi rozdílný vývoj v jednotlivých odvětvích. Například ve veřejné sféře nebo v oblasti vzdělávání loni mzdy rostly jen pomalu, zhruba o 2 až 3 %. Oproti tomu v soukromém sektoru, například v průmyslu, ve stavebnictví nebo v nemovitostech, byl nárůst výrazně rychlejší, v meziročním srovnání o 7 až 10 %.
U reálných mezd zažívala Česká republika v několika posledních letech (2021–2023) vlivem inflace výrazný propad, celkově o 12 až 13 %. Loni se situace konečně začala měnit k lepšímu. Reálné mzdy narostly meziročně o 4,6 %, nadále však zůstávaly nižší než před nástupem vysoké inflace před několika lety. Platí to napříč odvětvími, s malými výjimkami, jako je například energetika nebo oblast nemovitostí. Ani relativně slušný nárůst za rok 2024 nestačil dostatečně kompenzovat předchozí obrovské propady a většina lidí se neměla lépe.
Mzdy rostou i letos
Dobrou zprávou je, že trend růstu mezd pokračuje i v letošním roce. Za první čtvrtletí to bylo nominálně o 6,7 % (reálně +3,9 %), ve druhém čtvrtletí o 7,8 % (reálně +5,3 %).
V 1. pololetí 2025 dosáhla průměrná mzda 48 147 Kč, v meziročním srovnání činil přírůstek 3246 Kč (7,2 %). Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2,6 %, reálně tak mzda vzrostla o 4,5 %.
Zdroj: ČSÚ, 1. pololetí 2025
„Konečně se snad podaří překonat propast propadu reálných mezd z předchozích let,“ komentuje datový analytik Tomáš Ervín Dombrovský. Posilují dokonce i obory, které v předchozím období zůstávaly pozadu (například ve veřejné sféře a vzdělávání).
V segmentech, kde bylo rychlejší tempo růstu mezd již loni (třeba v průmyslu a nemovitostech), však ochota zaměstnavatelů lidem dále takto rychle přidávat postupně mírně klesá.
Na průměr dosáhne málokdo
Průměrná hrubá mzda vzrostla ve druhém čtvrtletí roku 2025 na 49 402 Kč, dosahuje na ni zhruba třetina zaměstnanců. Střední hodnota (medián) mezd je za toto období 41 115 Kč – polovina zaměstnaných měla hrubé měsíční příjmy pod touto částkou, druhá polovina nad ní.
Výši mezd samozřejmě ovlivňuje celá řada aspektů. Vedle odvětví jsou to třídy profesí, kdy výrazně vyšší mzdy mají řídící pracovníci a specialisté. Značné rozdíly vidíme také podle dosaženého vzdělání, kde stále platí, že čím vyšší odbornost, tím vyšší plat a rychlejší profesní vývoj.
3 odvětví s nejvyšším růstem mezd v %
- 12,7 % profesní, vědecké a technické činnosti
- 11 % stavebnictví
- 10,9 % nemovitosti
3 odvětví s nejnižším růstem mezd v %
- 4,8 % těžba a dobývání
- 5,1 % peněžnictví a pojišťovnictví
- 5,6 % zdravotní a sociální péče
Zdroj: ČSÚ, průměrné mzdy v ČR dle odvětví (meziroční srovnání za Q2 2024 a Q2/2025)
3 odvětví s nejvyšší průměrnou mzdou
- 87 500 Kč informační a komunikační činnosti
- 84 700 Kč peněžnictví a pojišťovnictví
- 69 600 Kč výroba a rozvod energií
3 odvětví s nejnižší průměrnou mzdou
- 29 300 Kč ubytování, stravování a pohostinství
- 35 300 Kč administrativa a podpůrné činnosti
- 37 700 Kč zemědělství, lesnictví a rybářství
Zdroj: ČSÚ, průměrná hrubá měsíční mzda v ČR dle odvětví (Q2/2025)
Pohled na regionální rozdíly ukazuje, že nůžky mezi kraji se stále rozevírají. Praha ční výrazně nad ostatními regiony, ve 2. čtvrtletí se od ostatních více oddělil i Středočeský kraj. Je to dáno mimo jiné jinou strukturou kvalifikací a větším počtem výrazně lépe hodnocených pozic v hlavním městě a okolí. „V Praze a Středočeském kraji jsou mnohem častěji než ve zbytku ČR zastoupeni řídící pracovníci a specialisté, což vede k nárůstu průměru i mediánu mezd,“ říká Tomáš Ervín Dombrovský.
Upozorňuje také na to, že modrolímečkové a řemeslnické profese mají poměrně vyrovnané příjmy napříč všemi kraji. „V Praze, části středních Čech a v některých velkých krajských městech jsou na tom tedy hůř, protože mají srovnatelné mzdy při nesrovnatelných životních nákladech,“ upozorňuje analytik. Lidé na špatně placených pozicích v Praze či v Brně tedy mohou být reálně v horší situaci než stejně odměňovaní lidé v regionech.
62 300 Kč – Hl. m. Praha
52 400 Kč – Středočeský kraj
48 000 Kč – Jihomoravský kraj
46 800 Kč – Královéhradecký kraj
45 700 Kč – Plzeňský kraj
45 000 Kč – Ústecký kraj
44 400 Kč – Jihočeský kraj
44 400 Kč – Moravskoslezský kraj
44 000 Kč – Kraj Vysočina
44 000 Kč – Liberecký kraj
44 000 Kč – Zlínský kraj
43 700 Kč – Pardubický kraj
43 500 Kč – Olomoucký kraj
41 900 Kč – Karlovarský kraj
Zdroj: ČSÚ, Q2/2025
Dlouhodobě také platí obrovský rozdíl mezi mzdami žen a mužů, který se v posledních letech pohybuje kolem 16 %. Aktuálně (za 2. čtvrtletí 2025 podle dat ČSÚ) činí medián mezd mužů 44 465 Kč, zatímco u žen je to jen 37 935 Kč. I zde hraje roli například struktura často obsazovaných pozic, ale také slabší vyjednávací pozice žen již od začátku jejich pracovní kariéry.
Navýšení mzdy do 5 % lidem nestačí
Podle aktuální podzimní vlny průzkumu JobsIndex očekává na počátku roku 2026 zvýšení své mzdy plných 35 % zaměstnanců, dalších 29 % to nevylučuje. Většinou (pro 57 % z nich) očekávají nárůst mzdy do 5 %. Což je ale podle lidí málo, 71 % z nich považuje tento růst – i vzhledem k předchozí dlouhodobě špatné situaci – za nedostatečný.
Další třetina z těch, kteří očekávají nebo nevylučují nárůst své mzdy počátkem roku 2026, si myslí, že půjde o nárůst vyšší než 5 %. A s tím budou lidé již většinou spokojeni, uvedlo to 63 % z nich.
„Pětiprocentní navýšení je určitou psychologickou hranicí. U nízkopříjmových zaměstnanců může tato laťka šplhat až na 7–8 %, u lidí s výrazně nadprůměrnými příjmy naopak i 3–4% navýšení může být považováno za dostatečné. Ovšem pro většinu trhu platí, že navýšení pod 5 % je vnímáno spíše negativně,“ říká analytik Alma Career a doporučuje zaměstnavatelům brát tuto hranici a očekávání lidí více v potaz.
O kolik zvednout mzdy v roce 2026?
Česká národní banka očekává, že nominální růst mezd v roce 2026 za celou ekonomiku bude činit cca 5,4 %, reálný růst (očištěný o inflaci) pak 3,1 %.
„Tempo růstu mezd a platů za celý český trh v příštím roce sice oproti letošku nejspíše mírně zpomalí, bude však podle mého odhadu stále dosahovat solidních 5,5 až 6,5 %. V některých odvětvích – například ve veřejné sféře či ve vzdělávání apod., která se dosud potýkala s výrazně pomalejší kompenzací předchozích propadů reálných příjmů, mohou být nárůsty i silnější, o 6–8 %. V komerční sféře očekávám průměrné tempo růstu mezd pro příští rok kolem hranice 5,5 až 6 %,“ uvádí analytik Tomáš Ervín Dombrovský.
Předchozí ztráty je třeba kompenzovat, aby zaměstnanci byli spokojeni, vycházeli se svými příjmy a mohli si tvořit alespoň nějaké rezervy do budoucna. Je to důležité i z pohledu firem. Díky dobře nastaveným mzdám si lze udržet kvalitní, motivované a více angažované, tím pádem i výkonné lidi, což je klíčová složka pro zvyšování konkurenceschopnosti na pracovním trhu. K porovnání dle regionu či odvětví mohou zaměstnavatelé využít například Platový nástroj od Platy.cz.
Přečtěte si víc
Neviditelné překážky prosperity: Co brzdí český trh práce podle nové Datové snídaně Alma Career?
Za stejnou práci stejná odměna. Jste připraveni na nová pravidla EU o transparentním odměňování?
Mezinárodní průzkum ukazuje, jak rozdílně lidé přistupují k vyjednávání o výši mzdy
