Daniel Krištof změnil Úřad práce a nabídl pomoc místo razítek

4. 2. 20263 minuty čtení

Tento rozhovor vznikal pro novou ročenku Alma Career. Když jsme jej s Danielem Krištofem před několika měsíci vedli, nikdo z nás netušil, že bude jeden z jeho posledních. Ředitel Úřadu práce byl plný energie a plánů. Rozjel zásadní modernizaci úřadu a chtěl ji dotáhnout. Dostat tuhle obrovskou státní instituci do 21. století, aby poskytovala co nejkvalitnější služby lidem ve složité situaci. Bohužel, u výsledků transformace už nebude. Daniel Krištof zemřel po krátké těžké nemoci poslední říjnový den. Změny, které nastartoval, ale poběží dál.

Daniel Krištof stál v čele Úřadu práce ČR od září 2023 do počátku září 2025. V rozhovoru pro ročenku Alma Career 2025/26 popsal, jak zvýšit pohyb na zamrzlém pracovním trhu, efektivněji pomáhat lidem s návratem do zaměstnání a proč jsou klíčovým tématem rekvalifikace. Ročenku vám nyní otvíráme celou zdarma ke stažení a rozhovor nabízíme v původním znění. Připomeňte si s námi proměny, za kterými Daniel Krištof stál.

Ročenka Alma Career 2025/26 pro desktop

Stáhnout pdf, 21.98 MB

Ročenka Alma Career 2025/26 pro mobil

Stáhnout pdf, 36.23 MB

Měl jsem tu čest poznat Dana osobně při intenzivní spolupráci na celé řadě reforem v gesci MPSV –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ počínaje flexinovelou zákoníku práce, kterou doprovázel výrazný redesign institutu podpory v nezaměstnanosti a v rekvalifikacích. Ten již od letoška může pomoci mnoha lidem a zároveň dát českému pracovnímu trhu tolik potřebný impuls směrem k větší pružnosti a adaptabilitě. Dan se mi během krátké doby stal nejen erudovaným odborným parťákem, ale i přítelem. Zpráva o jeho nenadálé vážné nemoci a následném brzkém skonu mne, stejně jako mnoho dalších lidí, hluboce zasáhla. Způsob, jakým Dan přemýšlel o účelu, nástrojích i poskytovaných službách, byl zcela výjimečný. Stejně jako jeho schopnost nadchnout stávající kolegy, nové špičkové posily i celou řadu klíčových partnerů pro misi proměny Úřadu práce v moderní pomáhající organizaci s opravdovým dopadem na zlepšení životů lidí v Česku. Doufám, že nově jmenovaný ředitel Úřadu práce naváže na Danem nastavený kurz i způsob modernizace činnosti a bude je spolu se svým týmem dále rozvíjet.

Tomáš Ervín Dombrovský

analytik pracovního trhu Alma Career, do listopadu 2025 poradce ministra práce a sociálních věcí ČR

Úřad práce prochází od vašeho nástupu razantními změnami. V čem spočívají?

Ještě rozhodně nejsme na konci, takže budu mluvit o „průběžných výsledcích“. Přebíral jsem funkci v době, kdy Úřad práce neplnil zákonné lhůty. V roce 2022 se pouze dvě třetiny žádostí o sociální dávky dařilo vypořádat do 30 dnů. Dneska jich do měsíce vyřídíme přes 90 %. Zároveň byl před mým nástupem jen malý zájem o naše služby v oblasti hledání nové práce. Přes rekvalifikační e-shop se digitálně vzdělávalo pouze 3000 lidí. Dnes se jich s námi vzdělává přes 136 tisíc.

Jak se to povedlo?

Zaprvé jsem měl štěstí, že jsem si mohl vybrat vlastní tým. To není ve státní správě obvyklé. Obměnil jsem dvě třetiny managementu. Přišli jednak lidé z venku, typicky z retailu. A pak jsem vytáhl v rámci úřadu talentované lidi z nižších pozic. Z původního vedení zůstali jen ti nejschopnější, sami si vtipně říkají „dinosauři, co přežili“.

Zadruhé jsme začali věci řídit přes čísla. Máme jasně definované cíle a kontrolujeme jejich plnění. A zatřetí teď o úřadu mluvíme navenek i dovnitř mnohem pozitivněji. Jsme největší pomáhající organizací v Česku. To je mantra, kterou opakujeme a maximálně naplňujeme. Podporujeme lidi v hledání práce. Dáváme jim perspektivu, že můžou vydělávat víc než dneska. A pomáháme těm v těžkých životních situacích.

Co přinesli ti experti z retailu?

Jednak jsou zvyklí plnit „kápéíčka“. A také nabídli zkušenosti s řízením pobočkové sítě. Protože Úřad práce je vlastně sítí více než 300 poboček, které poskytují lidem specifické služby v rámci celé republiky. A nakonec k nám na generální ředitelství přinesli kompetence, co tu dříve nebyly: v oblasti controllingu, zákaznické zkušenosti nebo marketingu.

Ta změna ale není jen o efektivitě, vy měníte povahu celého úřadu: od úředničiny se přesouváte k poradenství…

Popravdě jsem se toho na začátku bál. Půjde vůbec nějak pohnout takhle velkou státní institucí? Tehdy měla 12 tisíc zaměstnanců, dnes pořád kolem 11 tisíc. Naštěstí zrovna zrychlení lhůt se povedlo relativně rychle. Šlo jen o to dostat do vedení krajů správné lidi, nastavit procesy – a čísla výrazně poskočila vlastně z měsíce na měsíc.

A potom je tu jedna věc, která mi na začátku nedocházela, ale moc nám ve změnách pomáhá. Naprostá většina našich zaměstnanců přišla na Úřad práce proto, že chtějí pomáhat lidem. Takže jsou vesměs nadšení, když jim dokážeme zkrátit čas, který tráví administrativou. A těší se, že budou moci víc pracovat s konkrétními klienty a dávat s nimi dohromady třeba podpůrný plán.

Stejně to ale znamená razantně proměnit náplň práce tisíců vašich zaměstnanců všude po republice.

Stále jsme ve fázi přerodu. Našim lidem pořád zabírá zbytečně moc času „úředničina“. Hodně se jim ulevilo nedávnou digitalizací agendy zaměstnanosti. A významně se jim uvolní ruce zavedením superdávky, která zjednoduší a zároveň zdigitalizuje dávkový systém. Pak už by měli mít konečně dost prostoru a také času pomáhat konkrétním klientům.

Zásadní bude i jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, které jednak ulehčí život firmám, ale hlavně nám dá spoustu dat. Uvidíme, jak se našim někdejším klientům daří, o kolik víc vydělávají. Když do toho systému dostanete tuhle zpětnou vazbu, může to naše zaměstnance povzbudit a pomoct jim. Třeba v tom, že si budou napříč republikou navzájem radit, co funguje a co ne.

Právní novinky pro HR 2026: benefity, BOZP, měsíční hlášení zaměstnavatele i transparentní odměňování

Takhle už má fungovat zmíněný podpůrný plán, který je součástí nové superdávky.

Podpůrný plán se dívá, jak je konkrétní člověk na dávkách zadlužený, jak to má s prací, jestli má kvalifikaci, o kterou je v jeho lokalitě zájem, jestli posílá děti do školy, jak má zařízené bydlení. A konkrétní poradce z Úřadu práce se mu snaží v těchto oblastech pomoct tak, aby se dokázal postavit na vlastní nohy. V tomhle je superdávka i pro nás obrovská příležitost.

A ten osobní vztah mezi poradcem z Úřadu práce a klientem je klíčový. Třeba lidem, kteří byli roky zaměstnaní a najednou se ocitli bez práce, pomáháme s tím, jak se rekvalifikovat nebo jak napsat a rozeslat životopis. A zpětně tito klienti nejvíc oceňují, že byl někdo, kdo je povzbuzoval, když se podesáté za sebou nedostali přes pracovní pohovor. Lidská podpora je nakonec zřejmě to nejdůležitější, co můžeme jako úřad nabídnout.

Tip: Jak komunikovat s kandidáty, které jste si nevybrali

Češi jen velmi neradi mění práci. Ve fluktuaci patříme na chvost Evropy. Proč?

Vidím za tím dva velké strukturální problémy. Zaprvé, že si lidé nemůžou dovolit hledat delší dobu novou práci nebo se rekvalifikovat. Tomu by mělo pomoct zvýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících. To už je schválené a bude platit od ledna 2026.

Druhý problém je ale podle mě ještě závažnější. Nejsme zvyklí se celoživotně vzdělávat. Zejména nízkopříjmoví pracovníci se po odchodu ze školy obvykle už nijak neposouvají. A není to tím, že by nebyla nabídka. Rekvalifikačních kurzů je spousta. Navíc Úřad práce vybrané kurzy dotuje, některé dokonce ze 100 procent. A skutečně to funguje. Máme změřeno, že nízkopříjmovým lidem, kteří se s námi vzdělávají, následně výrazně vzroste příjem. Problém je, že jich to dělá málo.

Co s tím?

Co se nám povedlo, je motivovat k rozšiřování kvalifikace lidi, kteří jsou zaměstnaní. Ti tvoří většinu ze 136 tisíc lidí, co se s námi vzdělávají. Pomáhá jim to ve stávající firmě i v následných kariérních postupech a přestupech. Lidé slyší na to, když jim říkáme, že digitální dovednosti už dnes potřebuje každý. A taky na to, že je naše vzdělávání online, že se mohou zapojit doma z pohodlí gauče.

Zároveň vidíme, že to pak jde samospádem. Absolventi kurzů je doporučují dál a dostává se to i k nízkopříjmovým lidem, kteří se jinak rekvalifikují prakticky jenom, když práci ztratí.

Nejlepší by ale samozřejmě bylo, kdyby lidé odcházeli ze vzdělávacího systému s chutí dál se rozvíjet.

Nejsme zvyklí se celoživotně vzdělávat. Zejména nízkopříjmoví pracovníci se po odchodu ze školy obvykle už nijak neposouvají. Musíme do lidí dostat, že je normální měnit zaměstnání, že je normální měnit obor a že spousta oborů v dohledné době zanikne a některé se budou výrazně transformovat.

Daniel Krištof

Jak v oblasti rekvalifikací spolupracujete se zaměstnavateli?

Náš rekvalifikační e-shop je určený primárně jednotlivcům. Ale vedle toho máme řadu programů přímo pro firmy. Dotujeme třeba digitální kurzy a kurzy v oblasti digitálních dovedností a průmyslu 4.0, které firmy pořádají na míru vlastním zaměstnancům normálně v pracovní době. Zaměstnavatelům přispíváme, aby mohli pracovníky uvolnit.

Černé scénáře mluví o tom, že se vlivem rozvoje technologií i ekonomických změn bude rozcházet to, co lidé umí a co firmy potřebují.

To už se bohužel děje. Ve stejném měsíci nám klidně vzroste nezaměstnanost a současně počet volných pracovních míst. Protože firmy propouštějí nízkokvalifikované zaměstnance a zároveň hledají ty více kvalifikované.

Potřebujete oslovit lidi pro kancelářské, odborné a specializované role? Klikněte na Jobs.cz. Jsme jednička na českém trhu pro hledání kvalifikovaných uchazečů. Najdete u nás aktivní kandidáty s různou úrovní zkušeností – od čerstvých absolventů až po seniory s desítkami let praxe.

A to je ten boj. Bez rekvalifikací, zvyšování kvalifikace to nepůjde. I s tím, že se nám prodlouží doba, kdy jsou lidi bez práce, protože než uděláte z dělníka obráběče kovů na CNC strojích, chvilku to trvá. Jenže druhá varianta je, že ti lidé zůstanou na dávkách…

Podle mě je to i úloha elit, vzdělané části společnosti. Motivovat ostatní k celoživotnímu vzdělávání. Musíme o tom s lidmi mluvit. Protože jinak budoucí velké technologické změny přinesou další chudnutí chudých.

Odpovídá vaše nabídka rekvalifikací tomu, po čem je dnes poptávka na trhu práce? A po čem bude třeba za 10 let?

Tuhle diskusi vedeme dlouhodobě na úrovni sdružení zaměstnavatelů, Svazu průmyslu a dopravy, Hospodářské komory a odborů v rámci našeho poradního sboru. Jsme v tom bohužel datově trochu slepí, ale právě to by mělo změnit jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele. Budeme mít mnohem lepší data pro rozhodování. Nicméně už teď třeba vidíme, že se budou rozšiřovat Dukovany, kde bude poptávka po spoustě profesí, a musíme na to lidi připravit.

Naťukli jsme redesign podpory v nezaměstnanosti. Jaký to bude mít dopad na pracovní trh?

Je to inspirované úspěšným dánským modelem. Záměrem ministerstva práce bylo dát lidem klid v prvních měsících, aby zbytečně nebrali i horší práci, protože si nemůžou dovolit být nezaměstnaní. Mělo by nás to dostat ze stavu, kdy lidé málo mění práci, přestože drtivá většina si změnou finančně polepší. A ze stavu, kdy se firmy bojí propouštět.

Sám jsem zvědav, jak nám redesign podpory pomůže. Jestli fluktuace naroste skokově z dnešních 16 % kupříkladu na 20 %, nebo bude růst postupně. Mimochodem v Dánsku je 30 %. Tam opravdu nemají firmy problém rychle obsadit i specializované pozice.

Ale stejně si myslím, že to, že se lidé po škole už nevzdělávají, nám změny práce brzdí víc než peníze. Musíme do lidí dostat, že je normální měnit zaměstnání, že je normální měnit obor a že spousta oborů v dohledné době zanikne a některé se budou výrazně transformovat. A že bez dovzdělání z trhu práce prostě vypadnou.

Sám jsem navrhoval, abychom tomu přestali říkat „celoživotní vzdělávání“. Protože nikdo se ráno neprobudí s tím: „Já se toužím celoživotně vzdělávat!“

Jak důležité je dostávat zpátky na trh práce nejen lidi na dávkách, o což se bude snažit superdávka, ale třeba i maminky na rodičovské?

To je jeden z největších zdrojů, ze kterých by mohl český pracovní trh čerpat. Oproti západním zemím jsou u nás rodiče, zejména maminky, podstatně déle na rodičovské. Zaměstnanost mladých žen je proto v Česku výrazně nižší. Jako vzděláním psycholog nemůžu říct, že by bylo špatně, že maminky déle pečují o své děti. Ale teď díky velké státní podpoře dětským skupinám a sousedským dětským skupinám budou mít minimálně možnost vrátit se do práce dřív.

Aneta Martinek: Žena může pracovat a být dobrá máma

My jsme na Úřadu práce vyčlenili i speciální poradce, kteří budou rodičům na rodičovské pomáhat zpátky do zaměstnání. Klíčové není jen zajištění hlídání dětí, ale i flexibilnější úvazky pro rodiče.

Co se týká lidí na dávkách, superdávka nabízí finanční bonus pro všechny, kdo se snaží najít si zase práci nebo se rekvalifikovat. Ta finanční motivace je asi to jediné, co může zafungovat. Třeba i proti tomu, aby rodiče posílali své děti hned po základní škole na dávky a současně na šedý trh práce…

Superdávka nejspíš bude fungovat více na lidi, kteří do dávkového systému spadli znenadání. Těm pomůže se odrazit jako na trampolíně zpátky do normálního života. U těch, co jsou dlouhodobě v dluhových pastech, to bude složitější. Ale budeme se jim snažit na úřadech práce pomáhat, co nám budou síly stačit.

Narazil jste na šedou ekonomiku. Může tedy superdávka pomoct ji omezit?

Já trochu čekám, že se to stane. Ale není to její hlavní funkce, spíš vedlejší produkt. Hlavní přínos superdávky je, že dávkový systém zjednoduší, zdigitalizuje a nám se uvolní ruce pro poradenství.

Mluvil jste o „průběžném výsledku“. Už zavedení superdávky zní jako další velká výzva.

Jsem na náš tým pyšný! Zvládli jsme povodně, zvládli jsme vyplácet náhrady mzdy zaměstnancům v Liberty Ostrava, zvládli jsme přechod na nový IT systém zaměstnanosti. Superdávka je další výzva před námi. Je o to těžší, že jde o novou legislativu a zároveň nový systém. Ale když i „dinosauři“ v mém týmu říkají, že takhle dobře připraveni jsme na žádnou z minulých výzev ještě nebyli, tak to snad dopadne dobře. Já se na to těším.

Chcete víc témat ze světa HR? Stáhněte si unikátní ročenku zdarma do mobilu nebo na monitor.